Archiv článků: země

Železité konkrece: Magnetické otisky dávné historie na Zemi i Marsu

V průběhu milionů let se v sedimentárních horninách formovaly železité konkrece – malé kulovité útvary bohaté na železo, o velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří studovali tyto konkrece v pískovcích Utahu, objevili překvapivě složité magnetické vzorce. Výzkum ukázal, že tyto útvary …

více »

Komety, izotopy a pozemská voda – je to celé komplikované

Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže mezitím se pohled na věc změnil a teď prý přichází zase změna opačná a návrat směrem k původnímu názoru. Je to prostě složité. Vědci nyní zjistili (tvrdí, že zjistili), že voda na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko má …

více »

Gaia, nebo Médeia?

O hypotéze Gaia už nejspíš slyšel každý. Byla by ale určitě nuda, kdybychom se měli omezit na představu Země jako hodné matičky veškerého života. Když už jsme u těch příměrů z antické mytologie, co si vybrat do hlavní role jinou hrdinku? Peter Ward, profesor biologie na University of Washington, tedy …

více »

Sonda JUICE potvrdila, že Země je obyvatelná

Že vám název článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí …

více »

Voda na exoplanetách má být častější – a co z toho vyplývá pro jejich obyvatelnost

Země má železné jádro obklopené pláštěm z křemičitanů a oceány na svém povrchu. Tento jednoduchý model planety se dodnes používá i pro zkoumání exoplanet. Teprve v posledních letech jsme si začali uvědomovat, že planety jsou složitější. Většina dnes známých exoplanet se nachází v blízkosti své hvězdy. To znamená, že jde …

více »

Oxid železnatý v hlubinách Země odolává extrémním teplotám a tlakům

Hranice zemského jádra a pláště představuje rozhraní mezi (cca) železným kovovým jádrem Země a silnou kamenitou vrstvou pláště těsně nad jádrem. Je to přirozeně svět extrémních tlaků a teplot. Nejnovější výzkumy provedené pomocí měření rychlosti seismických vln ukazují, že nejspodnější vrstva zemského pláště je ve skutečnosti složitá a heterogenní – …

více »

Částice ze Slunce mohou zničit ozonovou vrstvu

Pozoruhodné polární záře z počátku letošního května ukázaly sílu, kterou mohou sluneční bouře zapůsobit až na Zemi. Občas Slunce provede ale ještě něco mnohem ničivějšího. Proudy protonů přímo z povrchu Slunce, které způsobují tzv. sluneční částicové události (solar particle events), mohly podle nové teorie ovlivňovat i evoluci pozemského života. Záznamy …

více »

Po čem kloužou zemské desky?

K tomu, aby se desky na povrchu Země mohly hýbat, je zapotřebí měkká vrstva, ale ta sama vzniká právě až pohybem desek. Země je jedinou planetou ve Sluneční soustavě, jejíž povrch neustále přetváří desková tektonika. Uprostřed oceánů vzniká oceánská kůra, tedy nový zemský povrch, který se na okrajích vod zanořuje …

více »

Rotace vnitřního jádra Země se zpomalila

Vědci prokázali, že vnitřní jádro Země ve vztahu k povrchu planety couvá – zpomaluje. O pohybu vnitřního jádra se ve vědecké komunitě diskutuje již dvě desetiletí. Některé výzkumy naznačovaly, že vnitřní jádro rotuje rychleji než povrch planety. Nová studie University of Southern California poskytuje (má poskytovat) naproti tomu jednoznačný důkaz, …

více »