Archiv článků: země

Pozemský den se teď kupodivu prodlužuje, nikdo neví proč

Atomové hodiny v kombinaci s přesnými astronomickými měřeními odhalují, že délka dne se neustále mění. V posledních několika desetiletích se zrychlila rotace Země, což dny zkracuje; v červnu 2022 jsme dokonce zaznamenali rekord, nejkratší den za poslední zhruba půlstoletí: 19. června byl den kratší o 1,59 milisekundy, čehož si všimla …

více »

Zemské jádro se točí jinak, než jsme si mysleli

Nová studie tvrdí, že vnitřní jádro Země podivně osciluje. To je v rozporu s dříve uznávanými modely, které předpokládaly, že jádro se trvale otáčí rychleji než povrch planety. Výsledky výzkumu publikované v Science Advances ukazují, že podle analýzy seismických dat změnilo vnitřní jádro v šestiletém období 1969-74 směr svého pohybu. …

více »

Pozemský život ovlivňovaly výbuchy supernov

Nová data mají ukazovat na úzkou souvislost mezi podílem organické hmoty pohřbené v sedimentech a změnami ve výskytu supernov. Tato souvislost je patrná v průběhu posledních 3,5 miliardy let a podrobněji zdokumentovaná během předchozích 500 milionů let. Spojitost má být podle nové studie výsledkem toho, že supernovy ovlivňují pozemské klima. …

více »

Země je v lednu nejblíže ke Slunci

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vesmír nám v týchto dňoch ponúka zaujímavosť. V utorok 4. januára 2022 o 8. hodine ráno, bude Zem v perihéliu, v najbližšom bode svojej dráhy okolo Slnka. Od centrálnej hviezdy našej planetárnej sústavy bude vzdialená len 147 104 100 km. Pritom v lete 5. júla 2022 sa Zem od Slnka …

více »

Na teplé Zemi lilo jako z konve

V dávnější minulosti byla Země možná i o nějakých 15 °C teplejší než dnes – a za stovky milionů let zase bude. Nová studie vědců Harvardu ukazuje na základě simulací, jakou podobu tehdy mohlo mít počasí. Několikadenní období sucha se tehdy u rovníku střídalo s mohutnými dešťovými bouřemi, kdy pršelo …

více »

Zdrojem pozemské vody může být překvapivě i Slunce

Proč je na Zemi tolik vody? Svou roli zde mohl sehrát i sluneční vítr, proud nabitých částic ze Slunce, který do velké míry tvoří ionty vodíku (tj. hlavně protony). Reakcemi slunečního větru na povrchu prachových zrn pak vznikala voda, která se na Zem dostala při dopadech asteroidů. K takovém závěru …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close