Archiv článků: země

Mars má poloviční velikost Země a desetinu její hmotnosti, nejde rozhodně o žádnou obří planetu. Nový výzkum však ukazuje, do jaké míry Mars přesto nenápadně ovlivňuje oběžnou dráhu Země a formuje cykly určující dlouhodobé klimatické vzorce, včetně dob ledových. Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside zahájil výzkum s pochybnostmi …

Přibližně před 4,5 miliardami let se obrovské těleso Theia se srazilo s mladou Zemí. Jak k této srážce došlo a co přesně se stalo poté, nebylo dosud plně objasněno. Jisté však je, že v důsledku toho se změnila velikost, složení a oběžná dráha Země – a že tento náraz znamenal …

Mrak plynu a prachu, z něhož se vytvořily planety Sluneční soustavy, byl bohatý na těkavé sloučeniny prvků nezbytných pro život, jako je vodík, uhlík a síra. Ve vnitřní části sluneční soustavy – nejblíže Slunci, kde se dnes nacházejí čtyři kamenné planety a pás asteroidů – však tyto těkavé prvky mohly …

V průběhu milionů let se v sedimentárních horninách formovaly železité konkrece – malé kulovité útvary bohaté na železo, o velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří studovali tyto konkrece v pískovcích Utahu, objevili překvapivě složité magnetické vzorce. Výzkum ukázal, že tyto útvary …

Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže mezitím se pohled na věc změnil a teď prý přichází zase změna opačná a návrat směrem k původnímu názoru. Je to prostě složité. Vědci nyní zjistili (tvrdí, že zjistili), že voda na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko má …

O hypotéze Gaia už nejspíš slyšel každý. Byla by ale určitě nuda, kdybychom se měli omezit na představu Země jako hodné matičky veškerého života. Když už jsme u těch příměrů z antické mytologie, co si vybrat do hlavní role jinou hrdinku? Peter Ward, profesor biologie na University of Washington, tedy …

Nová studie došla k závěru, že Venuše nikdy nebyla obyvatelná – navzdory tomu, že se již po desetiletí spekuluje o tom, že náš soused byl kdysi mnohem podobnější Zemi než dnes. Vědci z Cambridgeské univerzity studovali chemické složení atmosféry Venuše a vyvodili z toho, že její nitro je dnes příliš …

Že vám název článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí …

Země má železné jádro obklopené pláštěm z křemičitanů a oceány na svém povrchu. Tento jednoduchý model planety se dodnes používá i pro zkoumání exoplanet. Teprve v posledních letech jsme si začali uvědomovat, že planety jsou složitější. Většina dnes známých exoplanet se nachází v blízkosti své hvězdy. To znamená, že jde …

Hranice zemského jádra a pláště představuje rozhraní mezi (cca) železným kovovým jádrem Země a silnou kamenitou vrstvou pláště těsně nad jádrem. Je to přirozeně svět extrémních tlaků a teplot. Nejnovější výzkumy provedené pomocí měření rychlosti seismických vln ukazují, že nejspodnější vrstva zemského pláště je ve skutečnosti složitá a heterogenní – …