Tag Archives: země

Kapalné železné vnější jádro Země se vždycky nechová tak, jak bychom čekali. Když nečekaným způsobem změnilo svůj směr, družice Evropské kosmické agentury poskytly data o směru jeho toku, což pomohlo vědcům lépe pochopit dynamické procesy ve středu naší planety. Roztavené jádro, které proudí přibližně 2200 kilometrů pod našima nohama, vytváří …

Kdy a jak začala planeta Země fungovat, tak jak ji známe dnes? Tým geologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby přichází s novým objevem, který přispívá do debaty o počátcích pohybů kontinentů. Ve studii publikované v mezinárodním časopise …

Exploze supernovy vyšle vysokoenergetické částice všemi směry. Tento výtrysk energie se může pohybovat vesmírem tisíce světelných let, procházet slunečními soustavami i celými galaxiemi. Nová studie (autor Robert Brakenridge z University of Colorado v Boulderu) nyní tvrdí, že supernovy mohou být klíčem k pochopení řady náhlých klimatických změn v nedávné geologické …

Nový objev mění naše chápání rané geologické historie Země a zpochybňuje názory na to, jak se formovaly první kontinenty a kdy se spustila desková tektonika. Studie ukazuje, že první zemská kůra, která se vytvořila asi před 4,5 miliardami let, měla pravděpodobně chemické vlastnosti pozoruhodně podobné dnešní kontinentální kůře. To naznačuje, …

Síla gravitace na povrchu Země se liší. Po zohlednění rotace Země je nejslabší pod zamrzlou kontinentální Antarktidou. Nová studie popisuje, že pomalé pohyby hornin hluboko pod povrchem Země v průběhu desítek milionů let vedly k dnešní gravitační anomálii. Načasování změn v antarktické „gravitační níži“ se navíc má překrývat s významnými …

Mars má poloviční velikost Země a desetinu její hmotnosti, nejde rozhodně o žádnou obří planetu. Nový výzkum však ukazuje, do jaké míry Mars přesto nenápadně ovlivňuje oběžnou dráhu Země a formuje cykly určující dlouhodobé klimatické vzorce, včetně dob ledových. Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside zahájil výzkum s pochybnostmi …

Přibližně před 4,5 miliardami let se obrovské těleso Theia se srazilo s mladou Zemí. Jak k této srážce došlo a co přesně se stalo poté, nebylo dosud plně objasněno. Jisté však je, že v důsledku toho se změnila velikost, složení a oběžná dráha Země – a že tento náraz znamenal …

Mrak plynu a prachu, z něhož se vytvořily planety Sluneční soustavy, byl bohatý na těkavé sloučeniny prvků nezbytných pro život, jako je vodík, uhlík a síra. Ve vnitřní části sluneční soustavy – nejblíže Slunci, kde se dnes nacházejí čtyři kamenné planety a pás asteroidů – však tyto těkavé prvky mohly …

V průběhu milionů let se v sedimentárních horninách formovaly železité konkrece – malé kulovité útvary bohaté na železo, o velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří studovali tyto konkrece v pískovcích Utahu, objevili překvapivě složité magnetické vzorce. Výzkum ukázal, že tyto útvary …

Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže mezitím se pohled na věc změnil a teď prý přichází zase změna opačná a návrat směrem k původnímu názoru. Je to prostě složité. Vědci nyní zjistili (tvrdí, že zjistili), že voda na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko má …