Archiv článků: země

Podle nejrozšířenější představy přinesly většinu vody na Zemi (i na další vnitřní planety Sluneční soustavy) komety a asteroidy během éry velkého bombardování a dalších kolizí. Nové studie publikované v Science naopak tvrdí, že Země mohla být mokrá od svého počátku, protože vodu obsahoval už materiál, z něhož se planeta formovala. …

Pro někoho zbytečný šum, pro nás užitečný zdroj informací. I tak se dá dívat na data získaná trojicí evropských satelitů Swarm na nízké oběžné dráze Země. Přesná měření časových změn geomagnetického pole dlouhodobě využívá tým dr. Jakuba Velímského z Katedry geofyziky MFF UK. Úkolem českých vědců, zapojených do evropského projektu …

Život se vyvíjí „uprostřed“ mezi teplem z nitra planety a teplem od Slunce. V dobách, kdy planeta byla horká a divoká, větší roli sehrály vnitřní zdroje zemské energie, zatímco od počátku druhohor se víc uplatňuje vliv sluneční energie. Existuje však jedna významná výjimka a tou je Země zamrzlá do podoby …

Vzniku „magnetické díry“ jihozápadně od Afriky nerozumíme. Problémy mohou mít kvůli tomu družice/satelity. Magnetické pole Země slábne odhadem už asi 200 let a za tu dobu poklesla jeho intenzita zhruba o 9 %. Odborníci se prozatím přiklánějí k možnosti, že jde spíše o statistickou fluktuaci, která nenaznačuje, že by se …

Asi 2 900 km pod povrchem se nachází hranice mezi zemským pláštěm a jádrem. Teplota zde téměř skokově směrem dolů roste asi o 1 000 stupňů. Nový výzkum ukazuje, že těžší izotopy železa migrují na této hranici spíše směrem vzhůru a lehčí naopak. Horniny na spodku pláště se v důsledku …

Magnetické pole Země se považuje za jeden z předpokladů existence pozemského života, protože chrání povrch před kosmickým zářením, slunečním větrem apod. Dnešní magnetické pole Země je vytvářeno proudy tekutého železa někde mezi kapalným spodním pláštěm a pevným vnitřním jádrem. Přitom vznikají obří elektrické proudy fungující jako dynamo. Velmi staré horniny …

Celé je to poněkud záhadné. Magnetické pole chrání Zemi před nabitými částicemi z kosmu. Pokud si občas póly vyměňují a nějakou dobu to trvá, měli bychom to dokázat zaznamenat nejen v geologickém záznamu, ale i jinak – vyšší rychlost mutací by měla ovlivnit fungování evoluce a projevit se třeba vyšší …

Zirkoniové krystaly z Jack Hills v západní Austrálii se datují do doby před 3,3 až 4,2 miliardami let. Tyto krystaly jsou přitom magnetické, přičemž k jejich magnetizaci zřejmě došlo účinkem magnetického pole planety. To tedy existovalo už v době vzniku života, což do sebe dobře zapadá – vzhledem k tomu, …

Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …

Zhruba před 4 miliardami let (ale možná i ještě později, kolem 3,8 nebo i 3,6 miliardami let) skončilo velké bombardování a Země se dočkala stabilnějších podmínek. Předpokládáme, že někdy v té době, nebo krátce poté, vznikl i život. Ne snad, že by se nemohl objevit i dříve, ale oceány se …