Archiv článků: země

Na Zem ročně spadne přes 5 000 tun mimozemského prachu

Mimozemský prach, respektive mikrometeority o rozměrech několika desetin až setin mikrometru, běžně procházejí atmosférou a dopadají (respektive asi spíš „snášejí se“) na zemský povrch, nicméně je poměrně obtížné jejich množství kvantifikovat. Výzkumníci z několika francouzských institucí (CNRS, Université Paris-Saclay, National museum of natural history, French polar institute) proto provedli sledování …

více »

Dávná Země byla celá pod vodou

V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …

více »

Kyslíková atmosféra Země zanikne za miliardu let

Slunce dodává Zemi stále více tepla, takže pokud pomineme nějaké brutální geoinženýrské zásahy, v horizontu stamilionů až miliard let se Země stane pro život současného typu neobyvatelnou. Otázkou je, kdy přesně k tomu dojde a jakými postupnými kroky. Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard v Nature Geoscience dospěli k závěru, že …

více »

Země mohla mít vodu i bez komet a asteroidů

Podle nejrozšířenější představy přinesly většinu vody na Zemi (i na další vnitřní planety Sluneční soustavy) komety a asteroidy během éry velkého bombardování a dalších kolizí. Nové studie publikované v Science naopak tvrdí, že Země mohla být mokrá od svého počátku, protože vodu obsahoval už materiál, z něhož se planeta formovala. …

více »

Satelity Swarm pomáhají mapovat elektrickou vodivost zemského pláště

Pro někoho zbytečný šum, pro nás užitečný zdroj informací. I tak se dá dívat na data získaná trojicí evropských satelitů Swarm na nízké oběžné dráze Země. Přesná měření časových změn geomagnetického pole dlouhodobě využívá tým dr. Jakuba Velímského z Katedry geofyziky MFF UK. Úkolem českých vědců, zapojených do evropského projektu …

více »

Plášťové hřiby, plášťové laviny a hřbitovy kontinentů

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Život se vyvíjí „uprostřed“ mezi teplem z nitra planety a teplem od Slunce. V dobách, kdy planeta byla horká a divoká, větší roli sehrály vnitřní zdroje zemské energie, zatímco od počátku druhohor se víc uplatňuje vliv sluneční energie. Existuje však jedna významná výjimka a tou je Země zamrzlá do podoby …

více »

Magnetické pole Země vytváří druhé minimum

Vzniku „magnetické díry“ jihozápadně od Afriky nerozumíme. Problémy mohou mít kvůli tomu družice/satelity. Magnetické pole Země slábne odhadem už asi 200 let a za tu dobu poklesla jeho intenzita zhruba o 9 %. Odborníci se prozatím přiklánějí k možnosti, že jde spíše o statistickou fluktuaci, která nenaznačuje, že by se …

více »

Těžší izotopy železa unikají z jádra Země

Asi 2 900 km pod povrchem se nachází hranice mezi zemským pláštěm a jádrem. Teplota zde téměř skokově směrem dolů roste asi o 1 000 stupňů. Nový výzkum ukazuje, že těžší izotopy železa migrují na této hranici spíše směrem vzhůru a lehčí naopak. Horniny na spodku pláště se v důsledku …

více »

Magnetické pole Země bylo dřív silnější

Magnetické pole Země se považuje za jeden z předpokladů existence pozemského života, protože chrání povrch před kosmickým zářením, slunečním větrem apod. Dnešní magnetické pole Země je vytvářeno proudy tekutého železa někde mezi kapalným spodním pláštěm a pevným vnitřním jádrem. Přitom vznikají obří elektrické proudy fungující jako dynamo. Velmi staré horniny …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close