Archiv článků: země

Zirkoniové krystaly z Jack Hills v západní Austrálii se datují do doby před 3,3 až 4,2 miliardami let. Tyto krystaly jsou přitom magnetické, přičemž k jejich magnetizaci zřejmě došlo účinkem magnetického pole planety. To tedy existovalo už v době vzniku života, což do sebe dobře zapadá – vzhledem k tomu, …

Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …

Zhruba před 4 miliardami let (ale možná i ještě později, kolem 3,8 nebo i 3,6 miliardami let) skončilo velké bombardování a Země se dočkala stabilnějších podmínek. Předpokládáme, že někdy v té době, nebo krátce poté, vznikl i život. Ne snad, že by se nemohl objevit i dříve, ale oceány se …

Jaká je nejdelší možná cesta výhradně po souši nebo výhradně po moři? Po kouli to samozřejmě vychází jinak než na 2D mapě, však ani letadla nekopírují rovnoběžky. Rohan Chabukswar a Kushal Mukherjee z United Technologies Research Center a IBM Research popsali své výsledky na preprintovém serveru ArXiv. Přitom reagovali na …

Měsíc byl podle převládající „impaktové“ teorie vytvořen krátce po vzniku Země obří srážkou s tělesem o velikosti Marsu. To, že obě tělesa mají společný původ, se nejčastěji dokládá totožným poměrem různých izotopů (zejména kyslíku) na Zemi i na Měsíci. Vzorky z Měsíce máme k dispozici díky misi Apollo. Nový výzkum …

V diamantech z hlubin Země byl objeven led modifikace VII, který vzniká za obrovských tlaků. Mezinárodní tým vědců publikoval v Science (první autor O. Tschauner) výsledky studia inkluzí z diamantů vzniklých v zemském plášti. Diamanty, které se na povrch dostaly především sopečnou činností, podle autorů výzkumu ukazují na existenci kapalné …

Podle celkem rozšířené představy se Venuše v minulosti více podobala Zemi – včetně toho, že měla vlastní oceány. Slunce v té době (třeba před 3 miliardami let) dodávalo méně tepla, a na Venuši proto mohlo být chladněji. Planetu později ohřál skleníkový efekt oxidu uhličitého a vody, které se dostávala do …

Podle studie mezinárodního týmu, jehož součástí byli vědci z Matfyzu, přinese během příštích 10 let detekce geoneutrin zásadní zpřesnění odhadu množství radioaktivních zdrojů, které pohání termální konvekci v zemském plášti a deskovou tektoniku při povrchu Země. Spolupráce experimentální částicové fyziky a geofyziky tak rozřeší dlouhotrvající debatu o složení Země a …

Většina uhlíku, který využívá současný život, se na Zem možná dostala v důsledku unikátní události. Mohlo by to souviset i se vznikem života? Podle vědců z Rice University došlo asi před 4,4 miliardami lety ke srážce Země s planetou (protoplanetou) velikosti Merkuru. Právě tímto způsobem se prý měl na Zem …

Magnetické pole Země pokládáme za důležitý faktor podporující existenci života. Povrch je tak chráněn před nabitými částicemi směřujícími z kosmu. Na okraj: Při podrobnějším rozboru se ovšem záležitost ukazuje být trochu složitější. Předpokládáme např., že Země se občas přepóluje a tento proces je provázen vypnutím magnetického pole. Bude tedy spojen …