Již v roce 2018 se prokázalo, že asteroid Ka’epaoka’awela nepochází ze Sluneční soustavy. Jde přitom o něco jiného než komety a planetky, které k nám náhodou zamíří (ʻOumuamua a 2I/Borisov), protože v tomto případě se jedná o objekt stabilně obíhající mezi drahami planet.
Fathi Namouni z CNRS/Laboratoire Lagrange (CNRS/Observatoire de la Côte d’Azur/Université Côte d’Azur) a Helena Morais (UNESP, Brazílie) nyní tvrdí, že to samé platí pro minimálně 19 dalších asteroidů, které obíhají mezi Jupiterem a Neptunem. Jejich současné dráhy lze prý vysvětlit pouze za předpokladu, že před 4,5 miliardami lety, v době formování Sluneční soustavy, se tyto asteroidy nacházely někde jinde. Dokonce snad tehdy obíhaly i přímo kolmo k rovině vznikajících planet, každopádně daleko od příslušného disku.
Všech těchto 19 asteroidů se řadí mezi Kentaury; někdy se označují i jako planetky, jindy jako komety. Sluneční soustava si je svou gravitací přitáhla až dodatečně, nevíme ovšem, kdy k tomu došlo, ani jaké události byly se zajetím Kentaurů spojeny. Obecně ani při extrapolaci do budoucna se oběžné dráhy Kentaurů nezdají být stabilní.
F Namouni et al. An interstellar origin for high-inclination Centaurs, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2020). DOI: 10.1093/mnras/staa712 , https://arxiv.org/abs/2004.10510
Zdroj: CNRS/Phys.org