Sciencemag.cz
Doporučujeme
14. října 2022 v časných ranních hodinách pozorovali astronomové využívající dalekohled Gemini South v Chile, který provozuje laboratoř NOIRLab National Science Foundation, následky jedné z nejsilnějších zaznamenaných explozí, gama záblesku GRB221009A. K této rekordní události, kterou 9. října 2022 poprvé zaznamenaly rentgenové a gama observatoře na oběžné dráze, došlo ve vzdálenosti 2,4 miliardy světelných let od Země a pravděpodobně ji vyvolala exploze supernovy, při níž vznikla černá díra.
Obří kosmická exploze vyvolala hektickou aktivitu astronomů z celého světa, kteří se předháněli ve studiu následků jednoho z nejbližších a pravděpodobně i nejenergetičtějších gama záblesků, které kdy byly pozorovány. Právě zveřejněná pozorování dvou nezávislých týmů pomocí dalekohledu Gemini South v Chile – jednoho z dvojčat Mezinárodní observatoře Gemini provozované laboratoří NOIRLab NSF – se zaměřuje na jasné, zářící pozůstatky exploze.
Dva nezávislé týmy pozorovatelů pod vedením postgraduálních studentů Brendana O’Connora (University of Maryland/George Washington University) a Jillian Rastinejadové (Northwestern University) provedly v rozmezí pouhých několika minut dvě rychlá pozorování. Při prvním z nich byl použit přístroj FLAMINGOS-2, zobrazovací spektrograf pro blízkou infračervenou oblast. Při druhém pozorování byl použit spektrograf Gemini Multi-Object Spectrograph. Vědecké týmy nyní mají přístup k oběma souborům dat pro své analýzy této výjimečné události.
GRB (gamma-ray burst) 221009A, se odehrál ve vzdálenosti přibližně 2,4 miliardy světelných let ve směru souhvězdí Střelce.
„Výjimečně dlouhý GRB 221009A je nejjasnějším gama zábleskem, jaký byl kdy zaznamenán, a jeho doznívání překonává všechny rekordy na všech vlnových délkách,“ uvedl B. O’Connor. „Protože je tento záblesk tak jasný a navíc je blízko, myslíme si, že je to příležitost, která se naskytne jednou za století, abychom se zabývali některými z nejzásadnějších otázek týkajících se těchto explozí, od vzniku černých děr až po testy modelů temné hmoty.“
Tato událost je díky své relativní blízkosti k Zemi také jedinečnou příležitostí k lepšímu pochopení původu prvků těžších než železo a toho, zda všechny pocházejí výhradně ze splynutí neutronových hvězd, nebo také z kolabujících hvězd, které vyvolávají GRB.
Při vzniku černých děr se do nich dostávají silné proudy částic, které jsou urychleny téměř na rychlost světla. Tyto výtrysky pak pronikají zbytky mateřské hvězdy a při svém proudu do vesmíru vyzařují rentgenové a gama záření. Pokud tyto výtrysky míří směrem k Zemi, jsou pozorovatelné jako jasné záblesky.
Za zmínku stojí i další související zprávy, např. o poruchách v zemské ionosféře, které ovlivňují dlouhovlnné rádiové vysílání způsobené energetickým zářením z události GRB221009A. Vědci si také kladou otázku, jak mohly fotony o velmi vysoké energii 18 TeV pozorované čínskou observatoří Large High Altitude Air Shower Observatory přežít svou cestu na Zemi trvající 2,4 miliardy let.
Zdroj: NOIRLab / Phys.org
