Sciencemag.cz
Doporučujeme
Velikost mozku v evoluci člověka se měnila nerovnoměrně. Starší formy australopitéků typu Lucy (Australopithecus afarensis) měly mozek jen o trochu větší než šimpanzi (respektive podle přepočtů velikosti mozku a těla měli jen o málo vyšší příslušný index). Teprve v dalším evolučním kroku se mozek zvětšil více a objevila se výroba kamenných nástrojů.
Viz také: Vztah inteligence a velikosti mozku – hrátky s logaritmy
Každopádně standardní představa zní, že první významná změna naší vývojové linie po posledním společném předku člověka a šimpanze spočívala ve vzpřímení postavy. Nejme si ale moc jisti tím, zda např. známá Lucy byla stejně nebo o něco více chytrá než současná šimpanzi.
Nový výzkum vědců z University of Adelaide a University of Witwatersrand ale, co se inteligence týče, před australopitéky překvapivě favorizuje současné šimpanze, ba i gorily. Srovnání tentokrát nevychází z velikosti mozků, ale z rychlosti průtoku krve do těch částí mozku, které odpovídají za vyšší kognitivní funkce – jinak řečeno mají ukazovat, jak intenzivně mozek pracoval, jak hustě jsou zasíťovány neurony atd. Samotnou rychlost průtoku krve u fosílií samozřejmě změřit nedokážeme, ale vychází se ze srovnání velikosti otvorů v lebce, kudy procházejí tepny. Tato metoda byla kalibrována u lidí i jiných savců a nyní použita na lebky 96 současných lidoopů a 11 dochovaných lebek australopitéků.
Samozřejmě známe řadu velmi inteligentních lidoopů. Bonobo Kanzi chápal anglickou syntaxi („dej červený míček do hrnce na poličce“ apod.), šimpanzice Washoe se naučila asi 350 znaků ve speciálním symbolickém jazyce, gorila Koko 1 000 znaků. S lidoopy proběhly debaty o posmrtném životě, smutku či vánočním stromečku, i když zde jiní specialisté už vyjadřují určité pochybnosti. Navíc je samozřejmě otázka, nakolik inteligence výjimečných tvorů typu Kanziho vypovídá o těch průměrných, o druhu jako celku. (Poznámka PH: Viz třeba geniální border kolie Rico a Chaser: Psi mají i symbolické myšlení)
Roger S. Seymour et al. Cerebral blood flow rates in recent great apes are greater than in Australopithecus species that had equal or larger brains, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences (2019). DOI: 10.1098/rspb.2019.2208
Zdroj: University of Adelaide/Phys.org a další
Poznámka PH: Odhadoval bych, že tento názor se asi nestane většinovým. Kdyby šlo jen o šimpanze, mohli bychom říci, že je to dáno tím, že inteligence rostla od posledního společného předka v obou liniích, té směřující k člověku a té k šimpanzovi. Jenže jde-li i o gorily, museli bychom ještě další podobný „směr“ předpokládat i u větve od posledního společného předka člověkošimpanze a gorily, což už je dost „neúsporná“ hypotéza.
Ještě snad v této souvislosti stojí za poznámku, že za potomky australopitéků spíše než rodu Homo se někdy pokládají i „hobiti“ z Flores. Ti ale přece jen vyráběli kamenné nástroje a zřejmě používali oheň. Všechno současně asi platit nemůže.
