Pavel Houser

Webbův dalekohled objevil velké množství plynů bohatých na uhlík, které slouží jako ingredience pro budoucí planety

Planety vznikají v discích plynu a prachu, které obíhají kolem mladých hvězd. Cílem projektu MIRI Mid-INfrared Disk Survey (MINDS), který vede Thomas Henning z Astronomického ústavu Maxe Plancka (MPIA) v německém Heidelbergu, je vytvořit reprezentativní vzorek disků. Zkoumáním jejich chemického složení a fyzikálních vlastností pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) na …

více »

Editování genů CRISPR/Cas9 vedlo k zefektivnění fotosyntézy

Až dosud se CRISPR/Cas9 používala (téměř výlučně) k vyřazení genu nebo snížení genové exprese, nyní se podařilo čtení příslušného genu naopak zvýšit a spolu s tím zintenzivnit i fotosyntézu. Na Kalifornské univerzitě v Berkeley dosáhli zvýšení exprese genů u potravinářské plodiny změnou její předřazené regulační DNA. „Nástroje, jako je CRISPR/Cas9, …

více »

Práškový diamant by mohl v magnetické rezonanci nahradit gadolinium

Nečekaný objev překvapil vědce z Institutu Maxe Plancka ve Stuttgartu: diamantové částice o velikosti nanometrů, připravené za zcela jiným účelem, zářily při experimentu s magnetickou rezonancí mnohem jasněji než skutečně používaná kontrastní látka, těžký kov gadolinium. Odezva přetrvávala i po několika dnech. Diamantový prach by se tak mohl stát i …

více »

Vědci dokázali vyladit Casimirovu sílu pomocí magnetického pole

Casimirův jev byl předpovězen v roce 1948 nizozemským fyzikem Hendrikem Casimirem. Podle této teorie dochází u dvou elektricky neutrálních kovových desek ve vakuu k přitahování na submikronových škálách v důsledku kvantových fluktuací. Casimirova síla je ovlivněna dielektrickou funkcí a magnetickou vodivostí materiálů. (Poznámka PH: Lze si to představit tak, že …

více »

Kapalná voda byla na Marsu ještě před 742 miliony lety

Před 11 miliony let narazil do Marsu asteroid. Jeden z kusů vyvrženého materiálu nakonec narazil do Země poblíž Purdueovy univerzity (USA, Indiana) a je jedním z mála meteoritů, které lze vystopovat přímo k rudé planetě. Nazývá se Lafayettský meteorit. Během prvních výzkumů Lafayettského meteoritu vědci zjistili, že materiál na Marsu …

více »

Nové výzkumné centrum CLARA využije umělou inteligenci, kvantové výpočetní metody a superpočítače pro výzkum neurodegenerativních onemocnění

Výzkum mozku vyžaduje zásadní změnu v přístupu v bádání. Se zcela novým směrem přišly výzkumné týmy čtyř českých pracovišť, které se spojily s francouzskými a německými vědci a společně uspěli v silné evropské konkurenci. Díky tomu vznikne v České republice během následujících šesti let zcela unikátní interdisciplinární centrum excelence CLARA, …

více »

Dvě vrstvy atomů dostali do blízkosti 50 nanometrů

Jak přiblížit atomy co nejblíž k sobě a zkoumat pak takto vzniklé exotické stavy hmoty? Obvykle to vědci dělají tak, že atomy maximálně ochladí a pak pomocí laserového světla zachytí částice do optické pasti, tak blízko sebe, že jsou od sebe vzdáleny až 500 nanometrů. Tento limit je dán vlnovou …

více »

Podivná neutronová hvězda vyvolává nejistotu

Původ tak dlouhé periody signálu zůstává záhadou; hlavními podezřelými jsou dva typy hvězd – bílí trpaslíci a neutronové hvězdy. Australští vědci z University of Sydney a australské národní vědecké agentury CSIRO objevili něco, co je pravděpodobně neutronová hvězda. Je ale rozhodně podivná, takže kdoví. Žádná jiná neutronová hvězda vysílající rádiové …

více »