Pavel Houser

I kočkovité šelmy žerou rostliny. Alespoň levhart sněžný

Podle zkušeností chovatelů (domestikované) psovité šelmy celkem bez problémů přežijí na vegetariánské dietě, kočkovité jsou ovšem mnohem striktnějšími masožravci. Ale ani to nemusí vždy platit, ani v přírodě ne. Podle nové studie DNA v trusu levhartů sněžných (irbis) se ukazuje, že tyto vysokohorské kočky se běžně živí rostlinami, dokonce některé …

více »

LUCA měla žít už před 4,2 miliardami let a bojovala s viry

LUCA je hypotetický poslední společný předek všech dnes žijících (buněčných) organismů. LUCA (last universal common ancestor) používala ve srovnání s dnešními organismy cca stejnou sadu aminokyselin, stejný genetický kód, tvorbu bílkovin na ribozomech, ukládání informací v DNA (i když LUCA nemusela být vzdálená v čase od – hypotetického – světa …

více »

Astronomové potvrdili nejbližší středně těžkou černou díru

Rychle se pohybující hvězdy v hvězdokupě Omega Centauri poskytly přesvědčivý důkaz o existenci centrální černé díry v této hvězdokupě. S hmotností nejméně 8 200 Sluncí je dosud nejlepším kandidátem na třídu černých děr, jejíž existenci se astronomové již dlouho předpokládali: černé díry střední hmotnosti, které vznikly v raných fázích vývoje …

více »

Nanočástice mají odhalit limity rozsahu kvantového světa

Zákony kvantové fyziky řídí chování částic na miniaturních škálách, což vede k jevům, jako je kvantové provázání, které nelze vysvětlit klasickou fyzikou. V průběhu minulého století fyzikové úspěšně pozorovali kvantové jevy ve stále větších objektech, od fotonů a subatomárních částic až po molekuly, které obsahují tisíce atomů. Vzniká otázka, zda …

více »

Ve Skandinávii nově příchozí původní obyvatele vybíjeli

Otázka evropského neolitu se intenzivně řeší již několik desetiletí. Šlo spíše o migraci, nebo nový životní styl přejímali původní obyvatelé? Koho jsou tedy současní Evropané spíše potomky (samozřejmě odpověď nemusí být univerzální, v různých oblastech to může být různě)? Podobná otázka pak platí i pro migraci lidí hovořících indoevropskými jazyky …

více »

Nová organická molekula slibuje fosforescenci bez vzácných kovů

Vědci z Osaka University a dalších institucí zjistili, že nová organická molekula thienyl diketon vykazuje vysoce účinnou fosforescenci. Fosforescence je cennou optickou funkcí, která se využívá v řadě aplikacích, např. v displejích OLED nebo při diagnostice rakoviny. Dosud bylo dosažení vysoce účinné fosforescence bez použití vzácných kovů, jako je iridium …

více »

Týden na ITBiz: Nová sodíková baterie se nabije za pár sekund

Vláda přerušila projednávání nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Technologie baterií (seriál). Prusa Research začne vyrábět své 3D tiskárny v USA. Microsoft se kvůli regulátorům vzdává místa ve správní radě OpenAI Vláda přerušila projednávání nového zákona o kybernetické bezpečnosti Projednávání nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který původně přes připomínky podnikatelského sektoru …

více »

Proč se v prekambriu ze Země stala sněhová koule

Před počátkem kambria (i fauny ediakara) postihlo Zemi zřejmě několik obrovských zalednění. Nová studie australských geologů se konkrétně zaměřila na období před asi 700 miliony let. Země tehdy podle všeho zamrzla od pólů po rovník („teorie sněhové koule“, snowball – i když těžko říct, zda opravdu někde nezůstala volná hladina…). …

více »

Pod póly Marsu jezera asi nebudou

(c) NASA, licence obrázku public domain

Vědci z Cornellovy univerzity poskytli jednoduché a komplexní vysvětlení jasných radarových odrazů, které byly původně interpretovány jako kapalná voda pod ledovou čepičkou na jižním pólu Marsu. Nové simulace ukazují, že malé změny ve vrstvách vodního ledu – příliš jemné na to, aby je pozemní radarové přístroje dokázaly rozlišit – mohou …

více »