Umělá inteligence se stále vyvíjí. Facebook vypne systém rozpoznávání obličejů. Banky volí cloud, prý ale hrozí systémové riziko. Antiferomagnety opět ukázaly svůj potenciál pro ukládání dat Vědci demonstrovali, že ultrarychlými (femtosekundovými) laserovými pulzy lze v antiferomagnetických materiálech vyvolat dosud neznámé magnetické jevy, které by mohly najít využití v dalších generacích …
více »Vikingové na Azorech?
Azorské ostrovy objevili a osídlili Portugalci po roce 1427. Někdy se uvádí, že je znali již Féničané, spíše se o tom ale pochybuje. Portugalci ovšem místo našli prázdné. Nový výzkum nicméně ukazuje, že již před nimi zde žili zřejmě Vikingové, kteří na ostrovy přišli mezi léty 700 a 850. Respektive …
více »Nanotyčinky blízko sebe mohou odvádět teplo rychleji
Neintuitivní až paradoxní jev by mohl najít využití při účinnějším chlazení elektroniky. V roce 2015 zaznamenali Margaret Murnane a Henry Kapteyn z JILA (společné pracoviště University of Colorado v Boulderu a National Institute of Standards and Technology) velmi zvláštní chování. Zkoumali kovové tyčinky mnohem tenčí než lidský vlas, které byly …
více »Černé díry možná rostly kvůli rozpínání vesmíru
Tedy přesněji řečeno – jde o hmotnost černých děr, které pozorujeme pomocí gravitačních vln při jejich slučování (ať už spolu, nebo s neutronovými hvězdami). Problém je, že při těchto srážkách zaznamenáváme relativně mnoho černých děr příliš hmotných, řekněme nad hmotností 40 Sluncí. Observatoře LIGO a VIRGO takto detekovaly řadu černých …
více »Možná vyřešili záhadu podivného tvaru centra galaxie v Andromedě
Při srážce dvou galaxií způsobují supermasivní černé díry v jejich centrálních oblastech gravitační úder podobný zpětnému rázu brokovnice. Tento impulz může být tak silný, že miliony hvězd srazí na nestandardní dráhy. Alespoň podle výzkumu vedeného vědci z University of Colorado v Boulderu. Nová studie by mohla přispět k vyřešení desítky …
více »Budeme si svítit rostlinami?
Pomocí specializovaných nanočástic zabudovaných do listů rostlin vytvořili inženýři z MITu rostlinu vyzařující světlo, kterou lze nabíjet přirozeným světlem i pomocí LED diody. První pokusy se svítícími rostlinami provedli na MITu již v roce 2017. Tehdy vložili do tkáně řeřichy enzymy luciferázu a luciferin (opět v podobě nanočástic, nikoliv genů …
více »Psi rozlišují úmysl a omyl
Psi reagují na lidské signály. Pro diskuse o tom, zda (respektive v jaké míře) disponují teorií mysli, je důležité, zda chápou rozdíl mezi úmyslným a neúmyslným jednáním (ve druhém případě prostě náhoda, chyba apod.). Výzkumníci nyní zkoumali, jak psi reagují na to, když nedostanou pamlsek. Ukázalo se, že se chovají …
více »Čistě anorganické perovskity by měly být v solárních článcích účinnější
Hybridní organicko-anorganické perovskity („základní“ perovskit je oxid vápenato-titaničitý CaTiO3) již dosáhly na fotovoltaickou účinnost přes 25 % (proud vygenerovaný solárním článkem vs. přijatá energie). Převládá názor, že organické molekuly v materiálu mají zásadní význam pro dosažení vyššího výkonu, protože potlačují rekombinaci nosičů elektrického náboje způsobovanou defekty. Při rekombinaci část nosičů …
více »Jak poznat oceán na subneptunu
Mezi dosud objevenými exoplanetami je celá řada těch, jejichž obdobu ve Sluneční soustavě nemáme. Planety s průměrem 1,7 až 3,5 Země se často označují jako subneptuny. Pod hustou atmosférou mohou mít skalnatý pevný povrch i vodní oceán, nebo samozřejmě jejich kombinaci. Problém ale spočívá v tom, že přes hustou, tlustou …
více »Našli mikroorganismy produkující čistý uhlík
Pozemský život je založen na sloučeninách uhlíku, nicméně samotný čistý (atomární) uhlík vzniká nikoliv biologicky, ale rozkladem uhlíkatých sloučenin za vysoké teploty a tlaku bez přístupu kyslíku. Nebo při nedokonalém spalování (saze – amorfní uhlík). Nová studie ale ukazuje, že výše uvedené neplatí na 100 %. Vědci totiž objevili organismy, …
více »