Pavel Houser

Obr Alcyoneus: největší galaktická struktura je dlouhá jako 100 Mléčných drah

Astronomové objevili rádiovou galaxii o délce nejméně 16 milionů světelných let. Jedná se o dosud největší známou strukturu vytvořenou galaxií. Objev zpochybňuje některé z našich modelů, které popisují růst galaxií. V centru mnoha galaxií se nachází superhmotná černá díra, která zpomaluje zrod nových hvězd, a silně tak ovlivňuje životní cyklus …

více »

Fotoelektrický jev proběhne bleskově, v attosekundách

Albert Einstein nedostal Nobelovu cenu za teorii relativity, ale za popis fotoelektrického jevu. Když na materiál dopadne světlo, mohou se z něj uvolňovat elektrony. Einsteinův přínos zde spočíval v tom, že potvrdil existenci kvant energie světla – fotonů (světlo nepředává svou energii spojitě). Dosud ale nebylo jasné, jak rychle se …

více »

Skryrmiony lze ovládat i teplem

Fyzikové z japonského centra RIKEN prokázali, že k ovládání pohybu skyrmionů, tedy magnetických vírů, lze použít i nepatrné množství tepla. Objev by mohl pomoci vyvíjet energeticky účinné formy elektroniky, které budou využívat odpadní teplo. O skyrmionech se často uvažuje jako o nosičích informací v počítačích/elektronice příští generace. Skyrmiony se mohou …

více »

Účinek temné hmoty by mohl být patrný i ve Sluneční soustavě

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Nová studie se pokouší o výpočet toho, jak gravitační vliv temné hmoty ovlivňuje objekty ve Sluneční soustavě, včetně kosmických lodí a vzdálených komet. Navrhuje také způsob, jak by bylo možné vliv temné hmoty přímo pozorovat pomocí budoucích experimentů. Výsledky byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. „Předpokládáme, …

více »

Našli první exoplanetu v obyvatelné zóně mrtvé hvězdy

Co je na objevu tak zvláštního? Jde totiž o předcházející vývoj bílých trpaslíků. Hvězdy, jak alespoň předpokládáme v případě našeho Slunce, během fáze expanze obyvatelnou zónu vyčistí (i když samotná Země možná nebude pohlcena, protože se vzhledem ke klesající hmotnosti Slunce přesune na vzdálenější oběžnou dráhu). Jinak řečeno, nově objevená …

více »

Týden na ITBiz: DeepMind představuje umělou inteligenci jako programátora

Ransomware a cryptojacking cílí na linuxové systémy v cloudu. USA zabavily bitcoiny za 3,6 mld. dolarů. Starlink kvůli geomagnetické bouři přišel o satelity. Ransomware a cryptojacking cílí na linuxové systémy v cloudu Podle studie společnosti VMware více než polovina uživatelů používá nástroj Cobalt Strike protiprávně. Trh IaaS směřuje k dlouhodobým …

více »

Problém tří těles jako náhodná (opilcova) procházka

Jak známo, problém tří těles nemá analytické řešení. Musí se počítat přibližně, iteracemi krok po kroku. Jde-li o tři hvězdy (tělesa) srovnatelné velikosti, pak obvyklý scénář je následující. Nejprve se všechna tři tělesa prudce přitahují, pak je jedno z nich vymrštěno ven, zatímco druhé dvě začnou obíhat kolem společného těžiště …

více »

Exotické kvantové jevy lze vytvořit i bez silného magnetického pole

Supravodivost nebo kvazičástice nesoucí zlomky elektrického náboje představují příklady relativně exotických fyzikálních jevů, jejichž realizace vyžaduje extrémní podmínky, ultranízké teploty nebo obří tlaky či magnetická pole. Existence kvazičástic se zlomkem náboje elektronu bez nutnosti silných magnetických polí by každopádně mohla být přínosná pro nové typy kvantových materiálů a aplikací včetně …

více »

100 let od vynálezu polarografie: cesta k Nobelově ceně a špičkové fyzikální chemii

Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a z naměřených výsledků pochopil, že se mu podařil průlomový objev. V roce 1959 za něj získal Nobelovu cenu a polarografie byla po řadu let jednou z nejpoužívanějších analytických metod na světě. V odkazu jediného českého nobelisty v technickém …

více »