Pavel Houser

Z ozářené vody připravili protonovaný vodík

periodická tabulka

Molekulu H3+, neboli protonovaný vodík (molekula H2 + proton), jsme dosud znali skoro jen z mezihvězdného prostoru. Vzniká a existuje zde jen za extrémních podmínek – velmi nízkých teplot a nepřetržitého záření. Molekula se skládá ze tří protonů uspořádaných v rovnostranném trojúhelníku a dvou elektronů. Možná jde jen o kuriozitu, …

více »

Týden na ITBiz: Budování kyberneticky odolné společnosti

Problémy s Wi-Fi mohou ohrozit fungování českých firem.  Od pilotního projektu k produkčnímu nasazení umělé inteligence. Technologické trendy pro finanční ředitele: hyperautomatizace a inteligentní komponovaný byznys. Problémy s Wi-Fi mohou ohrozit fungování českých firem (Cisco) Nejčastějším problémem bezdrátových Wi-Fi sítí v českých a slovenských firmách je nedostatečný signál. K dalším obvyklým …

více »

Co se děje, když se sluneční vítr srazí s magnetosférou Země

Sluneční vítr při interakci s bublinou magnetosféry kolem Země, vytváří vlny energie, které se zdánlivě zastaví. Ze Slunce neustále vylétá proud elektricky nabitých částic. Na povrchu Země jsme před tímto náporem chráněni magnetosférou vytvořenou magnetickým polem Země, která funguje jako bublina. Když sluneční vítr narazí na magnetosféru, přenesou se podél …

více »

Italská kronika popisuje Ameriku 150 let před Kolumbem

Nová analýza starých dokumentů má naznačovat, že italští námořníci z Janova (rodiště Kryštofa Kolumba) věděli o existenci Ameriky alespoň 150 let před Kolumbových oficiálním objevem. Profesor Paolo Chiesa, odborník na latinskou středověkou literaturu, to tvrdí na základě studia díla Cronica universalis milánského mnicha Galvanea Flammy z roku 1345. Spis byl …

více »

Vytvořili extrémně silný jednomolekulový magnet

Kombinací kovů vzácných zemin a můstku ze čtyř atomů dusíku se vědcům podařilo vytvořit jednomolekulový magnet s vysokou odolností, tedy schopností odolávat demagnetizaci (má vysoké tzv. koercitivní pole). Molekulární magnety se obecně vytváření z iontů kovů propojovaných můstky jiných atomů. Mají-li být produkty prakticky využitelné, tyto spojovací můstky musí splňovat …

více »

I náhodná mutace koronaviru zvyšuje jeho infekčnost

Proč jsou nové varianty koronaviru infekčnější? Samozřejmě taková otázka je tautologická – jsou infekčnější (nebo nijak životaschopnější) právě proto, že v populaci převládly, na rozdíl od mutací jiných nebo od původní populace. Nový výzkum University of Oxford a University of Dundee ale ukazuje, že infekčnost, respektive nebezpečnost SARS-CoV-2 zvyšuje většina …

více »

Nezvyklý polovodič vykazuje nový typ magnetismu

Rutheničitan strontnatý Sr2RuO4 je hojně zkoumán již od 90. let, kdy se zjistilo, že tento materiál má jedinečné vlastnosti, především nečekanou supravodivost. V supravodivém stavu totiž současně připomíná feromagnetické látky. To je nezvyklé a potenciálně by mohlo najít využití třeba ve spintronice (současná manipulace s elektrickým proudem i magnetismem). Feromagnetismus …

více »

Háďátko páchá sebevraždu a krmí mláďata neoplodněnými vajíčky

Červ háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) je systematicky zkoumán mj. i s ohledem na mechanismy stárnutí. Nový výzkum vede k závěru, že tyto hlístice vylučují s přibývajícím věkem přes vulvu tekutinou se složením podobným mléku, které slouží k výživě potomků. Něco podobného je známo pouze u minima dalších bezobratlých živočichů. Celý …

více »

Proteiny dokáží potlačit pachuť olivového oleje

S kvalitním olivovým olejem je to složité. Velkému množství lidí nechutná, protože má nahořklou až štiplavou pachuť po fenolu. Pokládá se za zdravý, protože je součástí tradiční středomořské stravy, a ta zase (asi) nějak souvisí s dlouhověkostí. Čistě z hlediska složení mastných kyselin na tom ovšem olivový olej kdovíjak skvěle …

více »