Pavel Houser

Zachytili rozpad elektronu na chargon a spinon

Fyzikům se podařilo pořídit dosud nejpodrobnější snímek/popis kvantové spinové kapaliny a toho, jak v tomto stavu hmoty dochází k rozpadu elektronů na dvě (kvazi)částice: spinony nesoucí spin a chargony s elektrickým nábojem. „Jiné studie zaznamenaly různé stopy tohoto jevu, ale my máme skutečný obraz stavu, ve kterém spinon existuje,“ uvádí …

více »

Dingo nežil úplně divoce

Americká antropoložka Pat Shipmanová přišla v knize Invadors s představou, že právě domestikace psa vedla k evolučnímu úspěchu Homo sapiens a k tomu, že v Evropě naši předkové triumfovali nad neandrtálci. Z toho pak vyplývá i to, že ochočení vlka klade Shipmanová do velmi vzdálené minulosti, rozhodně ne do samotného …

více »

Objekty mezihvězdného původu mohou být v Oortově oblaku běžné

Mezihvězdná kometa Borisov nemusela představovat zdaleka unikátní událost, jakkoliv jsme ji tak vnímali. V nové studii astronomové Amir Siraj a Avi Loeb z Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian předkládají výpočty, které mají ukazovat, že Oortově oblaku převažují objekty mezihvězdného původu nad těmi vzniklými ve Sluneční soustavě. Jak ovšem připouštějí …

více »

Týden na ITBiz: Nadějná varianta oxidu železa pro sítě 6G

Tesla chce příští rok představit prototyp humanoidního robota. Lidé chatboty stále nemusí, ale chybu jim odpustí snadněji. Nadějná varianta oxidu železa pro sítě 6G Oxid železitý se nejčastěji vyskytuje v podobě minerálu hematitu, existuje ale v celé řadě dalších variant, které se od sebe liší. Modifikace oxidu železitého se označují …

více »

Hmotnost černé díry lze odhadnout z jejího apetitu

Černé díry detekujeme nejenom podle jejich gravitačního působení, ale i ze souvisejícího záření. Když černá díra pohlcuje hmotu, okolní materiál se přehřívá. Navíc černá díra mnohdy zkonzumuje pouze část okolního materiálu a zbytek je naopak vyvržen jako výtrysky s často relativistickými rychlostmi. Nová studie ukazuje, že hmota a záření proudící …

více »

Jsou kapalné oceány i pod povrchem měsíců Uranu?

Měsíce Uranu byly dosud ve srovnání s Titanem nebo Europou dost na okraji zájmu, částečně z praktických důvodů, protože jsou vzdálenější. Přitom na větších z nich (Miranda, Ariel, Umbriel – ono něco vypovídá asi už to, že mimo přímo zájemců o astronomii jsou tato jména asi celkem neznámá…) by podpovrchový …

více »

Nejvíce z DNA denisovanů zbývá na Filipínách

Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, …

více »

Stromy rostou v noci

Stromy vytvářejí svou živou hmotu (sacharidy) fotosyntézou, takže by bylo logické, kdyby jejich růst probíhal během dne – a to i když druhá fáze fotosyntézy už světlo nevyžaduje. Nicméně o vlastním růstu podle nového výzkumu nerozhoduje ani tak samotná dostupnost stavebních látek, ale tlak/aktivita vody, veličina označovaná jako vodní potenciál. …

více »

Trojúhelníková singularita má vysvětlit velkou hmotnost protonu

Nad daty z urychlovačů částic se údajně podařilo objevit obecné schéma, podle něhož se částice mohou přeměňovat jedna na druhou, a to výměnou kvarků. Právě to označují autoři nové studie jako trojúhelníková singularita. Tento mechanismus má také poskytovat nový pohled na záhadu, která částicovým fyzikům už dlouho vrtá hlavou: Protony, …

více »

Za zvuk stradivárek mohla chemie

Jedinečný zvuk houslí, které vyráběl Antonio Stradivari a další tehdejší slavní výrobci hudebních nástrojů jako Guarneri del Gesu, nebyl primárně dán nějakou jejich speciální řemeslnou zručností, ale tím, jak dřevo chemicky ošetřovali. Několik použitých látek se nyní podařilo poprvé také přímo identifikovat. Joseph Nagyvary, emeritní profesor biochemie na Texas A&M …

více »