Temnou energii, neboli kosmologickou konstantu, respektive neznámou sílu odpudivé povahy, nedokážeme detekovat přímo. Vlastně jde jen o matematickou veličinu, která má vysvětlit pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru. Na Kodaňské univerzitě přišli s modelem, který umožňuje se bez temné energie zcela obejít – stačí prý, když (taktéž neznámé) temné hmotě přiřadíme …

V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …

Craig Venter, který na sebe upozornil hlavně během projektu sekvenování lidského genomu na přelomu tisíciletí, se v dalších letech mj. zaměřil na konstrukci minimálního organismu – jinak řečeno, osekat z genomu nejjednodušších bakterií (míněno: bakterií s nejmenším genomem) co nejvíce genů a dostat tím minimální sadu nezbytnou pro život. V …

Srovnávat současný Titan se Zemí před miliardami let má samozřejmě jen omezený smysl. Na Zemi nikdy nepršel metan, na Titanu neprší voda. Eventuální život na povrchu Titanu by fungoval v jiných podmínkách, vznikal jinými mechanismy a měl by jinou chemii (i když i na Titanu může někde pod povrchem existovat …

Primordiální objekty z doby krátce po velké třesku, jádra kulových hvězdokup i trpasličích galaxií. Astronomové z University of Melbourne a Monash University nedávno objevili černou díru o hmotnosti asi 55 000 Sluncí. Není to monstrum, jaká známe z center galaxií, ani nejde o běžnou černou díru vzniklou gravitačním zhroucením hvězdy. …

Zajímavé přitom je, že i ve vyspělé únětické kultuře se nástrojů z bronzu vyrábělo ale překvapivě málo. Maikel H. G. Kuijpers a Catalin N. Popa z nizozemské Leiden University uvádějí, že kovové hřivny ve tvaru půlkruhů (polovin prstenců, v angl. ribs) se již ve starší době bronzové používaly ve střední …

Vlny, superpřenašeči a superudálosti. O přežití rozhoduje přírodní výběr, ale vedle toho samozřejmě i prostá náhoda. Kdy má nová mutace koronaviru SARS-CoV-2 šanci se v rámci populace viru rozšířit? Některá mutace může např. vést ke změně proteinů čepičky, což zvýší schopnost viru infikovat buňky. Jiný typ viru zase třeba dokáže …

Největší termoelektrický jev byl dosud zaznamenán u sloučeniny kobaltu, manganu a galia. Nově objevená slitina uranu dokáže z dodaného tepla generovat až 4krát vyšší napětí, 23 mikrovoltů na změnu teploty o 1 K; jde o napětí příčné k teplotnímu gradientu. Příslušný poměr reprezentuje veličina zvaná Nernstova odezva (Nernstův jev; používá …

Ve čtvrtině českých firem neumožňuje síť plnohodnotnou práci na dálku. Bitcoin se z propadu po silném růstu nemusí roky vzpamatovat. Kam kráčí tisk? (Epson) Jehličkové tiskárny Epson z počátku 90. let tehdy znal snad každý, kdo přišel s kancelářským tiskem do styku. Ten pak byl na dlouhou dobu doménou laserového tisku. …

Hologramy, a to včetně celkem sofistikovaných, jsou dnes všudypřítomné, zdaleka už je nenajdeme jen na vysoce chráněných produktech typu bankovek či osobních dokladů, zatím se však netisknou přímo na potraviny. Podle studie publikované v ASC Nano by se to mohlo změnit. Nová technologie umožňuje tištění hologramů (potřebné kvality, „nanostrukturovaných“) i …