Pavel Houser

Pozitronium ochladili téměř na absolutní nulu

Pozitronium je exotický „atom“ složený z jednoho záporného elektronu a kladně nabitého pozitronu antihmoty. Jeho životnost je přirozeně velmi krátká, ale vědci v rámci studia antihmoty nyní úspěšně ochladili a zpomalili vzorky pozitronia pomocí pečlivě vyladěných laserů. Protože pozitron a elektron mají stejnou hmotnost, systém nemá podobu jádra, kolem něhož …

více »

Kde se vzalo kakao

Kakaovník (Theobroma cacao), jehož boby (kakao) se používají k výrobě čokolády, pochází z předkolumbovské Ameriky. A co se týče konkrétnějšího místa původu? Podle nové studie se se mohl rozšířit z povodí Amazonky do ostatních oblastí Jižní a Střední Ameriky nejméně před 5 000 lety prostřednictvím obchodních cest. Tato zjištění, založená …

více »

Golden: ve 2D se konečně podařilo připravit i zlato

Vědcům se poprvé podařilo vytvořit vrstvy zlata o tloušťce pouhého jednoho atomu. Tento materiál byl nazván golden (goldene). Podle autorů nové studie ze švédské Linköping University tím zlato získalo nové vlastnosti, díky nimž může být použito v aplikacích, jako je přeměna oxidu uhličitého, výroba vodíku a další chemické reakce, ale …

více »

Poprvé detekovány hvězdné větry tří hvězd podobných Slunci

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením vědce z Vídeňské univerzity poprvé přímo detekoval hvězdné větry tří hvězd podobných Slunci, a to pomocí záznamu rentgenového záření z jejich astrosfér. Vědci také také přesněji určili rychlost ztráty hmoty hvězd prostřednictvím těchto hvězdných větrů. Astrosféry, obdoby heliosféry, která obklopuje naši Sluneční soustavu, jsou velmi …

více »

Kosmologie má nový koncept: raná temná energie

Vedle temné energie, která vysvětluje zrychlující se rozpínání vesmíru, mohla v éře následující po velkém třesku působit i raná temná energie. Nová studie vědců z MITu a dalších institucí navrhuje, že tato síla by mohla vysvětlit dvě z největších hádanek v současné kosmologii. Jednou ze záhad je „Hubbleovo napětí“ (tension), …

více »

Hubble a Chandra objevily dvojici supermasivních černých děr zatím nejblíže sobě

Podařilo se pozorovat dvojici supermasivních černých děr, které se blíží fúzi. Nacházejí se přibližně 300 světelných let od sebe a byly detekovány pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a rentgenové observatoře Chandra. Tyto černé díry, ukryté hluboko uvnitř dvojice srážejících se galaxií, jsou poháněny vnikajícím plynem a prachem, což způsobuje, že jasně …

více »

Nová studie favorizuje teorii unaveného světla před velkým třeskem

Následující pohled je jistě krajně minoritní, nicméně autoři dosáhli jeho publikace v recenzovaném časopise. Lior Shamir z Kansas State University (poznámka PH: informatik, nikoliv fyzik/astronom) použil snímky více než 30 000 galaxií pořízené pomocí trojice dalekohledů k měření rudého posuvu galaxií v závislosti na jejich vzdálenosti od Země. Rudý posuv …

více »

Podařilo se vytvořit otisk zrcadel do superfotonu

Tedy přesněji řečeno tvarovat Boseho–Einsteinův kondenzát. Tisíce světelných částic se mohou za určitých podmínek spojit do typu „superfotonů“. Vědci z Institutu aplikované fyziky (IAP) Bonnské univerzity nyní dokázali pomocí „nanoforem“ ovlivnit strukturu tohoto Boseho-Einsteinova (BEC) kondenzátu. To jim umožnilo vytvarovat světelnou skvrnu do jednoduché mřížkové struktury sestávající ze čtyř světelných …

více »