Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nízkokalorické diety a přerušované hladovění mají prokazatelně řadu zdravotních přínosů: Nejen u lidí, ale i u mnoha dalších druhů mohou oddálit nástup některých onemocnění souvisejících s věkem a prodloužit délku života.
Za tímto jevem stojí mnoho složitých mechanismů. Předchozí práce vědců z MIT ukázala, že jedním ze způsobů příznivého vlivu půstu je zvýšení regeneračních schopností střevních kmenových buněk, které pomáhají střevu zotavit se z poškození nebo zánětu.
Vědci z MIT nyní ve studii na myších identifikovali metabolickou dráhu, která umožňuje tuto zvýšenou regeneraci a aktivuje se, jakmile myši po půstu začnou znovu jíst. Zjistili přitom také stinnou stránku této regenerace: pokud se během regenerace vyskytly mutace vedoucí k rakovině, myši měly větší pravděpodobnost, že se u nich objeví nádory střev. Platí u dobře definovaných myších modelů, u člověka to bude složitější, ale stejně… Rozhodně by v době hladovění ani následného restartu metabolismus organismus neměl být vystaven zvýšenému množství mutagenů. (Na konci průvodní tiskové zprávy překlad do normálního jazyka: Dejme tomu takový spálený stejk po skončení půstu tedy není úplně ono, to pak půst může být v úhrnu škodlivý.)
Autoři nové práce již ve studii z roku 2018 zjistili, že během půstu začnou střevní kmenové buňky využívat jako zdroj energie lipidy namísto sacharidů. Ukázali také, že půst vede k výraznému zvýšení regenerační schopnosti kmenových buněk. Zůstaly však nezodpovězené otázky: Jak půst vyvolá toto zvýšení regenerační schopnosti a kdy regenerace začíná? Je to samotný půst, který pohání regeneraci, nebo opětovné stravování po půstu? Závěr nové studie zní, že platí to druhé. Během samotného půstu je regenerace kmenových buněk potlačena, ale pak prudce vzroste, maxima dosahovala za 24 hodin po skončení půstu. Když živiny začnou být opět k dispozici, kmenové a progenitorové buňky aktivují programy, které jim umožní vytvořit buněčnou hmotu a znovu osídlit střevní výstelku.“
Tyto buňky aktivují buněčnou signální dráhu mTOR, která se podílí na růstu buněk a metabolismu. Jednou z rolí mTOR je regulace translace mRNA na bílkoviny, takže když je dráha aktivována, buňky produkují více bílkovin. Syntéza nových bílkovin je nezbytná pro množení kmenových buněk. Aktivace mTOR v kmenových buňkách vedla také k produkci velkého množství polyaminů – molekul, které rovněž pomáhají buňkám růst a dělit se.
Vědci ale také zjistili, že když jsou kmenové buňky v tomto vysoce regenerativním stavu, jsou náchylnější k rakovinnému bujení. Střevní kmenové buňky patří mezi nejaktivněji se dělící buňky v těle, protože pomáhají zcela obměnit výstelku střeva každých pět až deset dní. Protože se dělí tak často, bývají ale také často počátkem nádorů. V této studii vědci zjistili, že pokud u myší zapnuli gen způsobující rakovinu během fáze krmení, byla u nich mnohem větší pravděpodobnost vzniku předrakovinných polypů, než když byl gen zapnut během hladovění.
Regenerační přínos půstu by mohl být významný např. pro lidi, kteří podstupují léčbu ozařováním, jež může poškodit střevní sliznici. Také se plánuje zkoumat, zda by polyaminové doplňky mohly pomoci stimulovat tento druh regenerace, aniž by bylo nutné se postit.
Ömer Yilmaz, Short-term post-fast refeeding enhances intestinal stemness via polyamines, Nature (2024). DOI: 10.1038/s41586-024-07840-z. www.nature.com/articles/s41586-024-07840-z
Zdroj: Massachusetts Institute of Technology / MITNews / MedicalXpress.com, přeloženo / zkráceno
A jak dlouhý ten půst musí být? Stačí od večeře do snídaně?
Od západu slunce v pátek do západu slunce v sobotu 🙂
Testováno poměrně dlouho na velkých skupinách 🙂