Pavel Houser

Obří planety a hnědí trpaslíci vznikají jinak

Jinak řečeno, je hnědý trpaslík spíše nedorostlá hvězda, nebo přerostlá planeta? Vědci prozkoumali na základě snímků z havajských dalekohledů W. M. Keck Observatory a Subaru Telescope (Maunakea) oběžné dráhy hnědých trpaslíků a obřích exoplanet ve 27 systémech. Výsledek: hnědý trpaslík vzniká „jako hvězda“, obří exoplaneta pořád jako planeta, mezi oběma …

více »

Speciální 1D materiál prakticky nevede teplo

periodická tabulka

Selenohalogenidy bismutu BiSeX (s brómem nebo jódem) mohou existovat ve formě speciální 1D struktury („drátku“), která má extrémně nízkou tepelnou vodivost. Li-Dong Zhao z čínské Beihang University navrhl tento materiál na základě teoretických úvah, výpočtů a simulací, a jeho očekávané vlastnosti se podařilo potvrdit i experimentálně. S tím, jak klesá …

více »

GTA: Maximálně účinný horizontální přenos genů

Umírající bakterie dokáže své geny předat sousedům, a zvýšit tak pravděpodobnost jejich zastoupení v příštích generacích podobně, jako kdyby je předávala potomkům. Jde o velmi efektivní způsob horizontálního přenosu genů, který známe relativně krátce. Celý mechanismus realizují komponenty GTA (Gene Transfer Agent), které mají přímý vztah k virům (bakteriofágům). Stručné …

více »

Týden na ITBiz: Sapphire 2020

IBM a její postoj k AI. Rusko ruší zákaz Telegramu. Pandemie a české start-upy. IBM a její postoj k AI IBM je v oblasti umělé inteligence (AI, Artificial Intelligence) světovým lídrem. Nejde však jen o technologie, ale o mnohem víc, od dostupného lidského „materiálu“ ze škol na vstupu až po …

více »

V centru některých galaxií může být černých děr více

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Analýza periodických pulzů gama záření z aktivních jader (blazarů) netypických galaxií vede vědce k hypotéze, že tyto galaxie by mohly ve svých centrech skrývat nikoliv jednu, ale hned dvě černé díry. Zatím jde ovšem stále o teorii bez přímého důkazu. Studie založená na pozorováních z Fermiho dalekohledu (Fermi Large Area …

více »

Diamant jako setrvačník

Simulace překvapivě ukazují, že svazek uhlíkových, respektive diamantových vláken by mohl fungovat jako nečekaně účinný způsob ukládání energie. Ta by se poté uvolnila v mechanické podobě při rozmotání zkroucených nebo smrštění natažených DNT (diamond nanothreads). Využití by tyto systémy mohly najít jak pro pohon implantátů/senzorů v lidském organismu, tak i …

více »

Hračky pro psy navonět

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

I na takovou věc lze udělat univerzitní výzkum. Asi nikoho nepřekvapí, že když plyšáky a další hračky psům nějak doplníme vůni, zaujme je to víc. Přitom lze prý použít jak pach králíka, tak i třeba levandule. Testovaní psi v útulcích si s hračkami nejen déle hráli, ale i jinak se …

více »

Anodu budoucích baterií by mohl tvořit ne grafit ani grafen, ale grafdiyn

Variant uhlíku je opravdu nepřeberně. Anoda běžných Li-Ion baterií je tvořena grafitem. Je možné, že výhodnější vlastnosti by však v této roli mohl mít jiný uhlíkový materiál, síť z modifikace zvané graphdiyne (česky to snad ani žádný ekvivalent ještě nemá, grafdiyn, řekněme). Vedle nejznámějšího grafenu totiž existují i další verze …

více »

Hledali temnou hmotu, možná našli sluneční axiony

Projekt Xenon se zaměřuje na hledání temné hmoty. Nové výsledky z těchto experimentů ukázaly výskyt nejasných „událostí“ – nemusí vůbec znamenat samotnou temnou hmotu, nicméně i jejich jiné nabízející se interpretace jsou z pohledu teoretické fyziky zajímavé. Podzemní detektor XENON1T fungoval v letech 2016–2018 v Itálii (v INFN Laboratori Nazionali …

více »