Pavel Houser

Může být látka současně feromagnetická i supravodivá?

Podle klasických představ o supravodivosti tento jev mj. znamená, že magnetické pole neproniká do nitra materiálu, je odtud vypuzováno (Meissnerův jev). Jakmile je vnější pole dost intenzivní na to, aby tento efekt překonalo, Cooperovy páry elektronů se rozpadnou a je po supravodivosti. V nedávné době se ale ukázalo, že to …

více »

Díky meteoritu získala látka Fe5C2 jméno: edscottit

periodická tabulka

V roce 1951 našli v australském Wedderburnu meteorit, který se posléze dostal do sbírek Museums Victoria. Jeho pracovníci z minerálu odřezávali tenké plátky a ty různě rozesílali po světě k analýzám. Tým vědců z California Institute of Technology a University of California nyní pomocí elektronového mikroskopu s připojenou sondou zjistil, …

více »

Na Pardubicku objeven hrob keltského bojovníka

O tom, že pátek třináctého nemusí nutně znamenat smůlu, se letos přesvědčili archeologové Východočeského muzea v Pardubicích. Tým vedený Łukaszem Wiesławským v obci Dubany objevil hrob bojovníka z doby laténské. „Stáří hrobu odhadujeme na více než 2200 let, tedy přibližně do 3. století před naším letopočtem,“ říká archeoložka muzea Tereza …

více »

C/2019 Q4 Borisov: mohli bychom na mezihvězdné kometě zkusit přistát?

Před dvěma lety prošla sluneční soustavou ‚Oumuamua, podle všeho první objekt, který jsme dokázali identifikovat jako pocházející z oblasti mimo sluneční soustavu. Výjimečná událost samozřejmě vzbudila velký zájem a objevily se i návrhy, abychom využili tak vzácnou příležitost a pokusili se na kometě (nebo spíše asteroidu či zbytku vybuchlé komety …

více »

Maďarský lidoop chodil před 10 miliony let po dvou

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Rudapithecus, lidoop, jehož fosílie byly objeveny u hornického maďarského městečka Rudabánya, by mohl mít vztah k evoluci člověka, respektive k tomu, jak vypadalo rozdělení větve vedoucí k lidem a k šimpanzům. Fosílie tohoto lidoopa jsou staré asi 10 milionů let, měly by tedy předcházet rozchodu předků lidí a šimpanzů, jak …

více »

Grafen lze mezi supravodičem a izolantem snadno přepínat

Jak známo, supravodivé látky lze měnit na izolanty zvýšením vnějšího magnetického pole nad určitou maximální hodnotu. Grafen v kombinaci s nitridem bóru ale umožňuje realizovat tento proces vratně a pomocí jednoduchého přepínače. Na Berkeley Lab přišli se systémem, kdy se tři monoatomární vrstvy grafenu vloží mezi dvě vrstvy nitridu bóru. …

více »

Obyčejná slída skvěle vede protony, překonala i grafen

Kromě vodivosti elektronové mohou proud vést i kladně nabité částice – a to nikoliv díry ve smyslu chybějících elektronů, ale i protony (vodíkové kationty). Příslušné procesy mají blízký vztah třeba k vodíkovým palivovým článkům. Vodíkové kationty přitom mohou vést proud nejenom v roztocích. Již dříve se ukázalo, že dokáží procházet …

více »

Umělá inteligence a chemické syntézy jako hry

Jak přimět software, aby navrhl syntézu látky X? Na chemii můžeme pohlížet stejně jako na hraní šachů nebo Go. Úkol pro neuronovou síť byl jednoduchý a odpovídal běžnému zadání v chemické laboratoři – retrosyntetická analýza. K cílové látce se dostaneme nějakými reakcemi, ovšem tyto molekuly ještě stále nemusí být dostupné …

více »

Černá díra v centru Mléčné dráhy hodovala

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Obří černá díra v centru naší galaxie se během 16 let systematického pozorování objektu chová celkem krotce. Aktuální data však ukázala, že letos v květnu spořádala nezvykle velké množství mezihvězdného prachu a plynu. Vědci nyní analyzovali 13 000 pozorování této černé díry od roku 2003. Zpracovali snímky pořízené pomocí W. …

více »

Nejčernější uhlíkové nanotrubičky z MITu

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Desetkrát černější než dosud známé materiály. Černé ze všech úhlů stejně, vůbec není vidět ani struktura ve 3D. Nově připravený materiál má podobu lesa z uhlíkových nanotrubiček, vertikálně umístěných na fólii z hliníku vyleptané chloridem. Materiál pohltí a na teplo přemění 99,996 % energie dopadajícího světla. Kromě publikování příslušné studie …

více »