Alternativní dějiny, Egypt vs. Mezopotámie a kacířský faraon Achnaton. Květnový pražský Svět knihy mj. navštívil německý egyptolog Jan Assmann. Čeští čtenáři mají k jeho textům velmi komfortní přístup, protože od něj u nás vyšlo hned 5 knih. Z hlediska Sciencemagu je zajímavý Assmannův názor na „amarnskou revoluci“ – tedy na …
více »Psi a vědomí sebe sama
Psi a zrcadlo, pes a rozpoznání vlastního pachu. Zrcadlový test se pokládá za důkaz „sebeuvědomění“. Zvířata, která se v zrcadle poznají, disponují nějakým abstraktním konceptem sebe sama, alespoň to předpokládáme. V zrcadlovém testu uspějí lidoopi, delfíni i krkavcovití ptáci, psi však nikoliv – na zrcadlo někdy štěkají (vnímají tedy jako …
více »Proč Mars přišel o vodu? Nemusí to být tak jednoduché
Prý za to může nejen nižší gravitace, ale i protáhlejší oběžná dráha planety. Na Marsu nejen tekly řeky, rudá planeta byla kdysi pokryta i moři. Od té doby však Mars minimálně 80 % své vody ztratil. Standardně se to vykládá tak, že na vině je prostě menší hmotnost a tedy …
více »Týden na ITBiz: ČR jako velmoc v umělé inteligenci?
Jak podniky nasazují analytiku pro big data? Názory na daň pro internetové firmy v ČR. Právo na digitální státní službu s otazníky. Trh pro big data a business analytics není nasycen Tržby za řešení pro zpracování velkých objemů dat a související analytiku (business analytics) by měl letos dosáhnout výše 189 …
více »Šroubovicový materiál obsahuje dosud neznámé kvazičástice
Rarita-Schwingerovy fermiony, chiralita a čtyřnásobné topologické Fermiho oblouky. Ve švýcarském Paul Scherrer Institute připravili materiál s hned několika exotickými (zejména) elektromagnetickými vlastnostmi. Vědci uspořádaly atomy obyčejného hliníku a platiny v krystalu tak, aby vytvářely jakousi šroubovici. Mj. má jít o materiál se zrcadlovitou asymetrií (chiralitou), podobně jako mají šroubovice nukleových …
více »Proč začaly výpravy Vikingů?
Přesněji řečeno, otázka zní: Proč zrovna koncem 8. století a ne už dříve? Odpověď je docela složitá a spekulativní; jak to již ve vědách tohoto typu bývá, mezi různými názory těžko rozhodnout experimentálně. Často se uvádělo, že na počátku doby Vikingů se ve Skandinávii objevil hlad po půdě a relativní …
více »Jak se magnet zotaví po zásahu laserem
Již několik let je známo, že když ultratenký magnet zasáhne laserový pulz, dojde k jeho demagnetizaci. Na University of Colorado v Boulderu nyní zkoumali, co se děje potom – a ukázalo se, že magnet se opět vytvoří už za zlomek sekundy. Celý jev se přirovnává k tomu, co se stane, …
více »Týden na ITBiz: Data jako služba
Digitální daň v ČR i EU. Sítě 5G, byznys i politika. Jak se implementuje Salesforce. Jak nakupovat – nebo prodávat – data Strojové učení vytváří nový trh s tréninkovými sadami dat, dosud se ale jeho fungování neustálilo. Pojem „nákup dat“ v minulosti znamenal hlavně údaje o potenciálních zákaznících, tj. např. …
více »Utratěžký nikl s 50 neutrony v jádře je překvapivě stabilní
Aneb jakou moc mají magická čísla. Dvojitě magická atomová jádra jsou taková, v nichž se počet protonů i neutronů rovná magickým číslům (to jsou počty, zvyšující vazebnou energii na nukleon, a tím i stabilitu jádra). Nikl s 28 protony má obvykle v jádře 30 nebo 32 neutronů. 50 neutronů je …
více »Supravodivost elektridů pod lupou
Elektridy jsou látky složené z iontů, kde však roli aniontu hraje samotný elektron. Elektridem může být např. alkalický kov, když tlakem jeho krystal změníme tak, že valenční elektron zaujme v krystalové mřížce samostatné místo – asi jako kdyby šlo o halogenid (tzv. intersciální elektrony). Jiným příkladem elektridu jsou roztoky alkalických …
více »