Pavel Houser

Stroj by měl poznat, že mu lidé nevěří

Na Purdue University sledovali vztah lidé k umělým systém (robotům, dronům, programům typu autopilotů včetně samořízených aut…). Cílem bylo zjistit, nakolik lidé věří tomu, že automatizované systémy pracují správně. V praxi by k měření stupně lidské důvěry byly potřeba jednoduché metody umožňující snímání za provozních podmínek a vyhodnocení v reálném …

více »

Perlička: Plazma z bobulí vína v mikrovlnce

Již před pár lety získalo na Youtube popularitu následující video. Vezmete bobuli vína, rozříznete ji tak, aby obě polokoule zůstaly propojené slupkou. Poté je takto spojené vložíte (volnou dužinou nahoru) do mikrovlnné trouby a tu zapnete. Překvapivě následuje plazmový výboj a v troubě se objeví malá ohnivá koule. Zajímavé je …

více »

Neutrony posvítily na přírodní zlaté drátky Beraního rohu

Ve sbírkách Mineralogického a geologického muzea Harvardovy univerzity se nachází zajímavý zlatý útvar, tzv. Beraní roh (Ram´s horn). Předmět ze zlatých drátků je 12 centimetrů dlouhý a má hmotnost 263 gramů. Unikátní na něm je právě to, že nejde o žádný nuget, ale o jakési rovnoběžné/„spečené“ drátky (viz obrázek u …

více »

Fulleren s grafenem fungují jako zip

Co se stane, pokud molekuly proslulého fullerenu C60 (buckyballs, „kopací míč“) nasypeme na zvlněné vrstvy neméně známého grafenu? Grafen bude na místě zvlnění fungovat jako zip, takže molekuly fullerenu se seřadí pěkně za sebe, namísto toho, aby se na grafenovém povrchu rozptýlily náhodně. Vědci z Brown University (hlavní autor Kyung-Suk …

více »

Megalitická kultura má původ v Bretani

archeologie - stonehenge - ilustrační, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Stonehenge je megalitem nejznámějším, ale zdaleka ne jediným. Kde má tato kultura původ? Až dosud se nejčastěji předpokládalo, že by to mohlo být na Maltě, snad i v nějaké inspiraci vyspělejším východním Středomořím. Druhá teorie preferovala západoevropský původ, eventuálně různé megality mohly být stavěny na různých místech nezávisle na sobě …

více »

Obyčejné hmoty je méně, než by mělo

Asi třetina běžné hmoty ve vesmíru chybí, respektive ji neumíme najít. Záhada se (asi) nijak netýká hmoty temné ani temné energie; jde o to, že byly provedeny výpočty odhadující množství hmoty krátce po velkém třesku. Z této hmoty se za miliardy let staly hvězdy/planety/černé díry, dále mezihvězdný prach a plyn. …

více »

Vodivost magnetického grafenu lze přepínat tlakem

Magnetický grafen nemá s grafenem po chemické stránce nic společného, jde o 2D formu sloučeniny FePS3. Ovšem když dvojdimenzionální nitrid boru označujeme jako bílý grafen, můžeme snad jako název vzít na milost i grafen magnetický. Výzkumníci z Cambridge University a dalších institucí nyní ve Physical Review Letters popsali, jak u …

více »

Na cukrovku jedem homolic

Forma inzulínu zabíjející ryby by u člověka mohla zabírat rychleji. Vědci z University of Utah Health publikovali v časopisu eLife (hlavní autorka Helena Safavi-Hemami) svou analýzu jedů, jímž své oběti zabíjejí mořští plži homolice. Osten homolic obvykle vstříkne do těla kořisti směs různých sloučenin, které ji ochromí, homolice pak kořist …

více »

Záhada kapalné vody pod povrchem Marsu

(c) NASA, licence obrázku public domain

I hodně slané roztoky by pod povrchem Marsu prý zmrzly. Jedinou možností pro jejich existenci má být, že vulkanická aktivita Rudé planety přetrvala až dodnes. Loni byla v Science publikována studie, podle níž by se asi kilometr a půl pod čepičkou jižního pólu Marsu mohla nacházet voda v kapalném skupenství. …

více »

Novokaledonská vrána umí vše

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Krkavcovití géniové zvládnou nejen sofistikované používání nástrojů, ale i „dedukce fyzikálního typu“. Dokáží například odhadnout hmotnost/hustotu předmětu z toho, jak se pohybuje ve větru. Dosud byla podobná schopnost zaznamenána pouze u člověka (poznámka PH: i když je samozřejmě otázka, kde všude se takto specifický kognitivní test třeba prováděl; nicméně třeba …

více »