S růstem města se v něm zvyšuje i kriminalita, a to rychleji než počet obyvatel. Jak tento jev vysvětlit? Předně by jistě mohl někdo mravokárně mudrovat o tom, že lidé jsou ve městech odcizení, žijí nemravně, rozpadá se zde rodina, mizí vztah k přírodě či náboženská víra (a blablabla). Čím …

Obří spirální (superspirální) galaxie se otáčejí mnohem rychleji než Mléčná dráha. Zajímavé na tom má být, že zaznamenané výsledky spíše odpovídají existenci temné hmoty než konkurenční teorii modifikované newtonovské mechaniky (MOND). Pro přibližnou orientaci několik čísel. Mléčná dráha, celkem typická spirální galaxie („spirální galaxie s příčkou typu SBc“), rotuje v …

Působí to jako nesmysl, nebo alespoň hodně výstřední nápad. Nebýt filmu Interstellar, nikdo by se tím nejspíš vážně nezabýval. Nicméně v reakci na film se začalo diskutovat i o možné existenci obyvatelných planet obíhajících kolem černých děr. Černá díra vzniká zhroucením hvězdy, takže lze pochybovat už o tom, že by …

Prý nezávisí na absolutní výšce hor, na jejich stáří ani na tom, zda jsou tektonického nebo sopečného původu. Matematický popis všech dosud zkoumaných pozemských pohoří je obdobný, tvrdí alespoň vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. Jejich práce byla publikována v Journal of Complex Networks. Základem modelu …

Dendrity představují pro technologie baterií velký problém. Jedná se o vlákna, která vznikají ve fázi vylučování látek na elektrodě. V důsledku toho se zhoršují parametry baterie, dochází k nežádoucím reakcím elektrolytu s lithiem. Dendrity navíc mohou prorůst mezi oběma elektrodami tak, že způsobí zkrat, přinášejí i riziko vzplanutí/výbuchu baterie. Vědci …

Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. Ty z galaxií, které mají ve svém středu hodně hmotnou černou díru, obsahují méně hvězd. Za trpasličí galaxie označuje takové, které mají od 100 milionů do několika miliard hvězd – pro srovnání, Mléčná dráha jich …

AI jako vědec, algoritmus se sám předtím zvládl naučit fyziku a chemii. Na Lawrence Berkeley National Laboratory (spadá pod Ministerstvo energetiky USA) nechali algoritmus přečíst celou záplavu vědeckých studií, které byly v posledních desetiletích publikovány na téma termoelektrických materiálů. Cílem však v tomto případě nebylo, aby program provedl redakční práci …

Má jít o kombinaci vlastností, které se vedle sebe obvykle nevyskytují. Na univerzitě v Bayreuthu připravili materiál, který je současně tvrdý jako diamant, prakticky nestlačitelný a přitom dobře vede elektrický proud. Látka má podivný chemický vzorec Re2(N2)(N)2, jde tedy o nitrid, kde je jeden atom dusíku navíc (pernitrid? rhenium nitride …

Když se podíváme na fotbalové hřiště plné hráčů nebo na řadu aut za sebou v koloně, dokážeme zhruba odhadnout počet předmětů, aniž bychom je počítali. Sami nedokážeme říct, jak to děláme. Až dosud se předpokládalo, že mozek paralelně obhlédne celou scénu a pak provede extrapolaci. Na University of California v …

Nová metoda má fungovat podobně jako zesilování rádiového signálu. Mohli bychom být takto schopni zachytit axiony, tedy hypotetické částice, které by mohly vytvářet temnou hmotu (pokud existuje, a pokud není tvořena částicemi jiného typu, přirozeně). Vědci ze Stockholm University a Max Planck Institute for Physics vysvětlují, že axiony by podle …