Norská bezpečnostní firma Promon ukázala, jak lze vzhledem ke zranitelnostem v mobilní aplikaci plně ovládnout vůz Tesla. Útočník může zaparkovaný automobil lokalizovat, otevřít dveře a pak i bez klíčků odjet. Už v září bezpečnostní chyby v systému objevila společnost Keen Security Labs, tehdy však šlo o jen ovládnutí některých funkcí, …

Pythagorova věta by platila i předtím, než ji někdo zformuloval. ba i předtím, než existoval vůbec nějaký člověk (intelekt, vědomí…). Tento poměrně samozřejmý pohled na věc je základem matematického platonismu; ten v radikálnější verzi tvrdí, že Pythagovora věta by platila, i kdyby neexistoval žádný vesmír. Z čehož pak téměř vyplývá, …

Pomocí 3D tisku se podařilo vytvořit náhradu kravské chrupavky. Tento typ tkáně se pro experimenty s 3D tiskem přímo nabízí, protože neobsahuje cévy ani jinou vnitřní strukturu, je tvořen jen jediným typem buněk. Vytvořit ledviny, játra nebo i jen sval je přirozeně mnohem těší, minimálně musí jít o vícestupňový proces. …

Analýza biologických i umělých neuronových sítí údajně ukazuje, proč jsou velké mozky náchylnější k „duševním poruchám“. Samozřejmě triviální vysvětlení by mohlo znít, že složitější věci se mohou pokazit více způsoby. Nicméně studie uveřejněná v PLoS Biology se snaží o trochu exaktnější/detailnější pohled na věc. Srovnává mozky u celkem příbuzných skupin, …

Víme, kolik minimálně číslic musí být předvyplněno, aby sudoku mělo jednoznačné řešení? Jaká je výpočetní náročnost úlohy, jak fungují programy na řešení i generování úloh? Na naše otázky odpovídá Robert Babilon. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, po studiu tam krátce pracoval v Institutu teoretické informatiky. Poté přešel do …

Skutečně kuriózní vlivy se zkoumají v souvislosti s vývojem klimatu. Článek o tom, že Arktidu může ochlazovat ptačí trus, není (alespoň prozatím) nominován na cenu Ig Nobel, ale vyšel v Nature Communications. Jak upozornil tým vědců z Kanady, Švédska a USA, během jara a léta míří do Arktidy miliony ptáků. …

Vědci připravili vodní směsi, které umí velmi rychle měnit barvu v reakci na vnější podněty, například změny magnetického pole, teploty nebo pH. Koki Sano a jeho kolegové z různých japonských výzkumných institucí popsali své výsledky v Nature Communications, kde mluví o tzv. fotonické vodě. Dokáží takto vytvořit suspenzi o jakékoliv …

Některé soubory, třeba průměrnou výšku lidí, můžeme dobře popsat pomocí normálního rozdělení. Řada jiných jevů se však řídí zákony mocninnými. Příkladem mocninných zákonů je třeba Zipfův zákon, udávající frekvenci určitého výrazu v přirozeném jazyce nebo třeba průměrná doba trvání jednoho biologického druhu. Na jeden druh žijící řekněme 100 milionů let …

Grafen by se mohl uplatnit i ve čtečkách knih nebo jiných nízkoenergetických displejích. V závislosti na tlaku se nám barva grafenových membrán může plynule měnit od červené po modrou. Uspořádání „displeje“ má být následující. Dvojitou vrstvu grafenu položíme na podklad z křemíku, v němž se nacházejí kruhové důlky. Mezi membránou …

Jak lidé původně počítali? Snad na prstech do pěti? Systém 1-2-moc se zdá být jako vtip, protože snad vždy mělo smysl rozlišit, zda se střelili 3 nebo 4 zajíci? John D. Barrow však uvádí odlišné údaje – antropologové prý odhalili v nejprimitivnějších kulturách spíše počítání v „soustavě dvojkové“ – a …