Pavel Houser

Féničan z Kartága měl evropské geny

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Ariche, mladík, který zemřel asi před 2 500 lety v Kartágu, je zřejmě prvním Kartagincem s osekvenovaným (mitochondriálním) genomem. Výsledek – spíše Evropan než Féničan. Výsledky týmu, vedeného vědci z novozélandské University of Otago, byly publikovány v PloS ONE. Archie měl po matce celkem raritní evropskou haploskupinu U5b2cl, spojenou se …

více »

Mezi Prahou a Kladnem vyroste za 800 milionů Vědeckotechnický park Buštěhrad

V sousedství stávajícího areálu výzkumného centra UCEEB, který leží na západ od Prahy u Kladna, se v roce 2018 otevře na ploše téměř 18 tisíc m2 Vědeckotechnický park Buštěhrad. Investiční náklady projektu činí přes 800 milionů korun. Projekt připravuje koncern Trigema. Areál, který je v současnosti nevyužitý a je na něm volná nezastavěná …

více »

Opilec zranil robota, jak ho soudit?

Tokumeigakarinoaoshim, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domaina

Prostě běžný vandalismus? Ne tak docela. V zemi robotům zaslíbené, Japonsku, se v této souvislosti ozvaly hlasy, že by se útok na robota neměl posuzovat jen jako poškození věci. Zpráva je už z loňského roku, nicméně nějak zapadla. Asimov by z celé diskuse měl radost – a proč mu ji …

více »

Velký mozek a velká postava v evoluci člověka

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Od posledního společného předka člověka a šimpanze došlo v lidské evoluci několikrát ke zvětšení mozku, ale také celého těla. Souvisí spolu nějak oba tyto procesy? Mark Grabowski z American Museum of Natural History nyní v článku publikovaném v časopisu Current Anthropology nastínil svou představu řešení této otázky. Podle jeho názoru …

více »

Magnetické pole ovlivňuje i útěk srnců

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Srnci/srnky mají tendenci prchat na sever nebo na jih, přičemž toto chování se ještě zvýrazňuje ve skupině. Vědci z Universität Duisburg-Essen a České zemědělské univerzity se vlivem magnetického pole na chování různých zvířat zabývají soustavně. Zjistili, že tento „smysl“ se zdaleka neomezuje jen na tažné ptáky. Už v roce 2008 …

více »

Robot SpotMini myje nádobí a obsluhuje u stolu

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Co za zvíře připomíná nejvíc tvor na následujícím virálním videu? Robot SpotMini od Boston Dynamics, tedy společnosti patřící pod Google (Alphabet), byl zatím v vašich médiích označován jako pes či žirafa – to protože má výrazně dlouhý ohebný krk. Stejně tak by se však dal považovat za jakýsi hmyz, alespoň …

více »

Kepler-1647: Rekordní exoplaneta má dvě slunce

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Exoplaneta Kepler-1647b je v mnohém unikátní. Má rekordní oběžnou dobu a obíhá okolo dvou hvězd současně. Kepler-1647b (KOI-2939b) je opravdu hodně zvláštní a hodně vzácný kousek. Její oběžná doba je asi 1100 dní, což je mezi známými exoplanetami samo o sobě poměrně hodně, ale v tomto případě se bavíme o …

více »

Modifikovaný grafen proti mrazu

Výzkumníci z Rice University připravili nový grafenový materiál proti tvorbě ledových námraz na křídlech letadel, na trupech lodí, radarech nebo i na elektrickém vedení. Do teploty -14 C by se led na takto ošetřeném povrchu neměl tvořit vůbec. Film z modifikovaného grafenu by měl být mechanicky odolný. Je vodivý, takže …

více »

Oceán na Enceladu může být teplejší a blíže povrchu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Saturnův měsíc Enceladus je jedním z míst sluneční soustavy, kde pod ledovou krustou předpokládáme oceán. Po průletu sondy Cassini vedly naměřené výsledky k předpokladu, že na pólu je ledová krusta tlustá 30-40 km, na rovníku okolo 60 km. Nové výsledky publikované v časopisu Geophysical Research Letters ale přinášejí změnu. Výsledky …

více »

Nejdelší matematický důkaz – v podobě 200 TB dat

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Booleanský problém pythagorejských trojic se obvykle vysvětluje pomocí „obarvení“. Vezmeme N přirozených čísel. Otázka zní, zda můžeme tuto množinu čísel nějak rozdělit na dvě skupiny („červená“ a „modrá“), a to tak, aby žádná z pythagorejských trojic A na 2 + B na 2 = C na 2 neobsahovala stejně zbarvená …

více »