Pavel Houser

Jak vypadalo středověké město

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Že středověké město bylo s hygienou poněkud na štíru, to asi celkem tušíme. Některé podrobnosti o tom, jak vypadal Londýn, jsou však přesto poněkud nečekané… Situace Londýna byla dána tím, že zhruba od počátku normanské vlády se ve městě začalo projevovat přelidnění, nicméně dlouho trvalo, než metropole začala růst přes …

více »

Fluorografen, nejtenčí izolant na světě

Před pěti lety stál fyzikální chemik Michal Otyepka u objevu nejtenčího izolantu na světě – fluorografenu. Nyní tento úspěšný vědec z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci dosáhl až na prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v hodnotě 1,8 milionu eur. Díky tomu …

více »

Kovové lepidlo pro elektroniku připomíná studenou pájku

Na Northeastern University, respektive ve zde založeném start-upu MesoGlue, přišli s kovovým lepidlem. Tímto způsobem by prý mělo být možné spojit dva víceméně libovolné povrchy. Funkčností se kovové lepidlo blíží pájce nebo svařování, ale vše probíhá za pokojové teploty a lepené věci k sobě stačí jen lehce přimáčknout. Hlavní uplatnění …

více »

Čištění vody pomocí nanotechnologií

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Čeští vědci ve spolupráci s firmami vyvíjejí nové ekologické způsoby čištění vody. Děje se tak v rámci centra NANOBIOWAT, které spojuje kapacity tří akademických a šesti průmyslových subjektů. Výzkum probíhá s finanční podporou Technologické agentury České republiky (TA ČR) v rámci programu Centra kompetence, a to v oblasti ekologicky šetrných …

více »

Nové Li-on akumulátory pro obří energetická úložiště

Větší bezpečnost při přebití a až čtyřikrát delší životnost, to jsou hlavní výhody nové generace lithium-iontových (Li-ion) akumulátorů vyvinuté ve společnosti společnosti Siemens. Firma uvádí, že pro efektivní využití těchto akumulátorů její vědci sestavili počítačový model, který dokáže simulovat chování až několika stovek akumulátorů navzájem propojených do jednoho velkoformátového energetického …

více »

Český vlnový analyzátor přistane na Marsu

Evropská kosmická agentura oznámila výsledky soutěže návrhů vědeckých přístrojů pro přistávací platformu mise ExoMars 2018. Jedním z vybraných návrhů je i modul analyzátoru elektromagnetických vln připravený týmem pracovníků oddělení kosmické fyziky a oddělení horní atmosféry Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Náš modul vlnového analyzátoru umožní poprvé na místě ověřit, existují-li …

více »

Mohou autonomní auta zabíjet své řidiče?

Samočinně řídící auta se nepotýkají jen s problémy technickými a právními. Zůstává i otázka samotného návrhu – co vlastně požadujeme od strojové inteligence v pozadí. Má třeba systém volit mezi možnostmi s cílem minimalizovat (pravděpodobné) ztráty na lidských životech? Paradox výhybky Jinak řečeno: Má třeba automaticky řízené auto chránit svého …

více »

Magnetická levitace pohání parní turbínu

Parní turbíny stojí za většinou elektrické energie v naší síti. Udává se, že až 90 % elektrické energie v USA je vyrobeno pomocí parních turbín. Po více než sto letech od jejich vynálezu přichází zvrat v jejich konstrukci – tzv. bezolejová parní turbína. Městské spalovny, cukrovary, chemičky, papírny, prostě všechny …

více »

Data lze ukládat i pomocí antiferomagnetů

Feromagnety a antiferomagnety představují dvě běžné formy magneticky uspořádaných materiálů. Běžně se předpokládá, že magnetismus lze snadno ovládat a využít jen ve feromagnetech. Vědci z České republiky, Velké Británie a Německa mění tuto vžitou představu tím, že demonstrovali elektricky vyvolanou změnu magnetizace v antiferomagnetickém mikročipu. Data by tak bylo možné …

více »