Není na programu konec světa? Konjunkce vždy vzbuzovaly pozornost a ta sobotní bude skutečně extrémní. V sobotu 27. srpna si dvě nejjasnější planety dají společné rande. Venuše a Jupiter budou extrémně blízko sebe. Samozřejmě pouze na pozemské obloze. Jak blízko? Ve 22:31 světového času (u nás 28. srpna v 00:31) …
více »Sluneční kámen Vikingů mohl fungovat
Při svých evropských výbojích se Vikingové plavili především podél břehů, nicméně doplout na Island, do Grónska či Severní Ameriky vyžadovalo překonat širé moře. Jaké navigační pomůcky se používaly? Tradičně se v této souvislosti zmiňuje sluneční kámen, jímž bylo možné určit polohu slunce i při zatažené obloze. Kamenem se prostě přejíždělo …
více »Uhlíkové nanotyčky a kouzla s vodou
Satish Nune a jeho kolegové si povšimli zajímavého jevu: při rostoucí vlhkosti náhle uhlíkové nanostruktury ze sebe vyloučily vodu a jejich hmotnost poklesla až o polovinu. Jak uvádí vědec z Pacific Northwest National Laboratory, i když existence toho jevu byla předpovězena už asi před 20 lety, teprve nyní se jej …
více »Vznik hierarchie a co z toho vyplývá pro umělou inteligenci
Výzkumníci z University of Wyoming a francouzské INRIA se zabývali tím, jak na mnoha úrovních přírodních i umělých systémů vzniká hierarchie. Ať už jde o lidský mozek, firmu, internet, silniční síť nebo kaskády proteinů a genů, na určitém stupni složitosti se začínají objevovat centra, víceméně oddělené subsystémy i různé úrovně. …
více »Hawkingovo záření prý detekováno – jako zvukové vlny
Jeden z nejdůležitějších Hawkingových objevů zní, že černé díry září. Nejsou tedy paradoxně úplně černé a ani věčné, v kosmicky velmi vzdálené budoucnosti se i ty největší z nich „vypaří“. Proč, jak se často uvádí, Stephen Hawking i přes svou genialitu zřejmě nedostane Nobelovu cenu? Protože záření černých děr sotva …
více »Kvantová kočka: Kdo uvěří v nesmrtelnost?
Myšlenkový experiment se Schroedingerovou kočkou známe všichni, co ale kdyby platila mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky? Jsme nesmrtelní? Následující paradox je znám v řadě verzí, přidržme se té, jak ji popisuje Max Tegmark. Podle Everettovy interpretace kvantové mechaniky se v okamžiku měření (pozorování) vlnová funkce rozštěpí, a svět se tak rozdělí …
více »K čemu byly díry v mamutí kosti
O provazech a lanech z paleolitu toho víme velmi málo, i když třeba ve Věstonicích se podle všeho tkaly oděvy z kopřiv. Nyní Nicholas J. Conard a Maria Malina z Universitaet Tübingen přišli s novou interpretací nálezu mamutoviny z jeskyně Hohle Fels v jihozápadním Německu. Díry v mamutí kosti podle …
více »Exoplaneta u Proximy Centauri?
Spekulace nabírají na obrátkách. Oznámí astronomové objev exoplanety u Proximy Centauri, nejbližší hvězdy od Slunce? Jaký objev v oblasti exoplanet je ten největší? Těžko říct. S oblibou říkám, že to není konkrétní jeden objev ale informace, že exoplanety jsou všude a jsou pestré. V tomto tvrzení máte schované vše: od …
více »Červencovou astrofotografií je Saturn
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2016 obdržel snímek „Saturn“, jehož autorem je Pavel Prokop. Saturn – pokud ne nejkrásnější, tedy bezpochyby jedna z nejkrásnějších planet Sluneční soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové a tak budeme jen těžko pátrat po …
více »Poloměr protonu zůstává hádankou
Nové měření na jádře deuteria ukazuje, že mluvit přímo o rozporu se standardním modelem částicové fyziky by bylo příliš silné, ale nejasnosti přetrvávají. Poloměr protonu se nejčastěji stanovoval z rozptylu jiných částic, jimiž se proton odstřeloval. Další metoda vycházela z toho, jakou hodnotu/vzdálenost mají energetické dráhy elektronu v atomu. Podle …
více »
Sciencemag.cz
