autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Mayský Grolierský kodex má být překvapivě pravý

Podle nejnovějších výsledků včetně radiokarbonového datování pochází z 13. století, tedy z období nové říše Mayů.
Mayské kodexy označujeme podle měst, kde se nacházejí. Známe kodex Drážďanský, Madridský a Pařížský, u nichž se všeobecně předpokládá, že pocházejí z předkolumbovského období. Kodex Grolier byl veřejnosti prezentován v Grolier klubu v New Yorku, odtud název. Dlouho byl pokládán za padělek, respektive o jeho pravosti existovaly krajní pochybnosti, byť názory odborníků se lišily. Artefakt údajně našli lupiči někdy v 60. letech v jeskyni v mexickém státě Chiapas, pak se dostal do soukromé sbírky Josue Saenze, ten ho pak poslal do USA… na druhé straně v jeskyni, kde lupiči kodex (údajně) objevili, nalezli později archeologové např. obětní nůž a dřevěnou masku a tyto artefakty byly uznány za pravé.
Nové zkoumání kodexu provedli Stephen Houston z Brown University, Michael Coe z Harvardu, Mary Miller z Yale a Karl Taube z University of California-Riverside. Výsledky byly publikovány v Maya Archaeology.
Stáří materiálu prokázal radiokarbon. Samozřejmě by šlo napsat text na starý svitek papíru z předkolumbovské doby (tomuto papíru říkají amatl a „bark paper“, prostě něco dělaného ze stromové kůry), nicméně techniky známé v 60. letech by prý na Grolierský kodex rozhodně nestačily. Byly by k tomu potřeba technologie a informace, na které se přišlo až později. Tak například někteří zde vyobrazení bohové jsou známi až z pozdějších památek, pigment „mayská modř“ byl podrobně popsán až v 80. letech, takže tehdy by šel těžko napodobit. Důkazů tohoto typu má být mnohem víc.

Rukopis, či snad 10stránkový fragment rozsáhlejšího díla, má pocházet ze 13. století, je tedy zřejmě starší než 3 uznávané mayské předkolumbovské kodexy (viz výše, ale také ještě viz dále). Jde o jakési kalendářní záznamy popisující především fáze Venuše (zdánlivý oběh Venuše kolem Země). Středoamerické kultury byly kalendářem posedlé všeobecně, ostatně třeba Aztékové dokonce co 52 let očekávali konec světa. Mayským hieroglyfům sice v zásadě rozumíme, ale to ještě neznamená, že by se v tak symbolickém textu šlo zrovna jednoduše vyznat. Některé stránky z Grolierského kodexu připomínají ten Drážďanský. Objevují se i názory o podobnosti kresby s jihomexickými Mixteky. Stephen Houston uvádí, že kniha podle něj není „high end“ produkcí, bibliofilií pro královský dvůr, ale spíše praktickým manuálem. Popisuje cyklus 104 let (2 52leté cykly, viz výše), spíše má jít o příručku typu „co uvidíte/měli byste uvidět na obloze“ než o záznam reálných astronomických pozorování – protože to by znamenalo často nevidět nic kvůli mrakům apod. Na rozdíl od Drážďanského kodexu ten Grolierský neobsahuje žádné složité výpočty, asi není určen pro nejvzdělanější čtenáře té doby, jde spíše o manuál pro lidi „pologramotné“, kteří navíc mohli mluvit různými jazyky. Odpovídá době míšení mayské a toltécké kultury. Vlastně kromě obrázků a kalendářních záznamů kodex neobsahuje skoro žádný text.
Jak vypadala civilizace Mayů ve 13. století? Toto období řadíme do tzv. „nové říše“. Slavná města z předcházejícího období („stará říše“ – ale označení říše je matoucí, protože ani v jednom případě nešlo o centralizovaný stát, ale spíše o jednotlivá města), Uaxactun, Tikal, Palenque či Copan, byla již tehdy opuštěna, nejvýznamnější centra stále na severním Yucatanu (Chichen Itza, Mayapan, Uxmal). Období se někdy také označuje za maysko-toltécké, protože po zániku říše Toltéků ve středním Mexiku (Tolan – Tula) dorazili někteří Toltékové na Yucatan a dobyli Chichen Itza.

Zdroj: Phys.org a další

Poznámky:
Dle jiných údajů pochází ovšem Drážďanský kodex z 11.-12. století, takže by byl stejně starší, navíc Drážďanský kodex může být opis památky starší ještě o pár století
Heslo na anglické Wikipedii, ještě s pohledem na kodex Grolier jako pravděpodobný padělek
(Zde se právě uvádí jako argument absence více hieroglyfů, tj. jako „pologramotnost“, jako kdyby spíše dnes někdo obkreslil kusy jiných rukopisů – i když na materiál z předkolumbovské doby; související argument také zní, že není jasné, k čemu by Grolierský kodex byl, když neobsahuje věštby ani konkrétní pokyny, co se má v té a té fázi Venuše udělat. Další argumenty proti pravosti, na jedné kresbě prý použití perspektivy, použitý číselný systém… Také s „mayskou modří“ to nemusí být jednoznačné.)

Mayské kodexy na rozdíl některých aztéckých a jiných památek centrálního a jižního Mexika představují spíše kalendářní záznamy a jejich interpretace (věštby, rituály…) než vysloveně líčení historie. (A to ještě známe jen torzo: řada písemných památek ve středním Mexiku vzala za své nejenom při dobývání země Španěly, ale už předtím, kdy Aztékové takto ničili texty popisující, jak byli dříve podáni svým sousedům.)
Z tohoto hlediska jsou cennějším dokladem možná knihy napsané v těsně pokolumbovském období, kdy jde již o souvislé texty (u Mayů jde o Letopisy Cakchiquelů; ještě známější z téže řady je Popol Vuh a Chilam Balam). Výhodou je zde pro nás také použití latinky, čímž odpadá jedna úroveň „šifrování“. Přitom tyto památky zřejmě vycházejí ze starších předkolumbovských pramenů, může jít i přímo o opisy/přepisy.

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *