Pavel Houser

Cítí pes pocit viny, nebo strach?

Má pes v určitých situacích pocit viny a hanby, nebo spíše strach před trestem? Otázka je to sama o sobě poněkud sporná. Ptáme se v ní, jak vypadá psí psychika „zevnitř“, což je ošemetné. Vlastně nás při tom zajímá, zda má pes nějakou „morálku“, kterou by nejspíš převzal od člověka, …

více »

Virus HIV pod lupou

Léčba pacientů nakažených HIV je obvykle založena na terapii, spočívající v kombinaci tří různých léků, tzv. inhibitorů, blokujících klíčové kroky životního cyklu tohoto viru. Důvodem je snaha snížit riziko vzniku rezistentních kmenů tohoto viru. Retroviry, včetně HIV totiž velmi nepřesně kopírují svoji genetickou informaci, a tak vzniká v infikovaném jedinci …

více »

Psi vnímají magnetické pole, močí severojižně

Pes, nejlepší přítel člověka, je známý svými vynikajícími smysly, především citlivým sluchem a čichem. Pravděpodobně však cítí i něco dalšího: vnímají zemské magnetické pole. K tomuto závěru došel tým vědců z České zemědělské univerzity v Praze a z Univerzity Duisburg-Essen v Německu, jejichž neuvěřitelné zjištění v nejbližších dnech oficiálně vyjde …

více »

PI-55 urychluje růst rostlin

Stimulátor růstu rostlin, který vyvinuli odborníci z Univerzity Palackého ve spolupráci s Freie Universität v Berlíně, získal v těchto dnech evropský patent. Látka s pracovním názvem PI -55 dokáže utlumit rostlinu ve vnímání vlastních přirozených hormonů, což má příznivý vliv na její růst, zvětšení kořenového systému a odolnost vůči stresovým …

více »

Přečten první chromozom pšenice

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) učinili zásadní krok pro poznání dědičné informace pšenice seté. Po desetiletém bádání dokončili knihovny DNA pro všech 21 chromozomů plodiny, za což si vysloužili ocenění od Mezinárodního konsorcia pro sekvenování genomu pšenice. Jejich výzkum má zásadní význam pro …

více »

Dalekohled ALMA objevil továrnu na komety

Astronomové využívající nový teleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachytili oblast kolem mladé hvězdy, kde se prachové částice mohou shlukovat a zvětšovat. Je to poprvé, kdy se podařilo takovou prachovou past pozorovat a také modelovat. Vyřešila se tak letitá záhada, jakým způsobem v disku dochází k růstu prachových částic až …

více »

První ochočení vlci asi nepřežili glaciál

Nově se podařilo kostry psů staré asi 33 000 let objevit i na Sibiři. Důkazy pro domestikaci na základě morfologické/anatomické analýzy v tomto případě prý stojí na solidních základech. O tom, že vlci, jejichž kostry byly objeveny na moravském paleolitickém nalezišti Předmostí, byli zřejmě domestikovaní, se v posledních letech celkem …

více »

Anagramy v Kosmově kronice: důvodné pochybnosti

V 70. letech přišli František Borák a Antonín Patejdl s názorem, že jména českých knížat uváděná v Kosmově kronice jsou ve skutečnosti anagramem. Určitým způsobem seskupená jména českých knížat („mytologických“ i historických) měla být staročeskými větami Určitým způsobem seskupená jména českých knížat („mytologických“ i historických) měla být staročeskými větami (přičemž …

více »

Kamenné exoplanety u hnědých trpaslíků?

Astronomové využívající přístroj ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili, že vnější oblasti prachového disku kolem hnědého trpaslíka obsahují až milimetrová pevná zrnka. Jsou tedy podobná těm, která nalézáme v hustších discích kolem mladých hvězd. Překvapivý objev je tvrdým oříškem pro současné teorie vzniku kamenných planet o velikosti Země a naznačuje, …

více »