Pavel Houser

Týden na ITBiz: Pětivrstvý grafen se přepíná mezi více supravodivými stavy

AI agenti v podnicích rostou rekordním tempem. Když energii řídí algoritmus. Nvidia plánuje investovat 100 miliard dolarů do OpenAI. Snaha odnaučit AI lhát může vést k lepšímu skrývání lží. Bezpečnostní rizika provozního IT – problém je hlavně historický (Fortinet) Spadají provozní (provozní, OT) systémy v podnicích pod IT oddělení? Kdo zodpovídá …

více »

Merkur mohla vytvořit srážka dvou podobně velkých těles

Vznik Merkuru zůstává nevyřešenou záhadou. Planeta nejblíže Slunci má neúměrně velké kovové jádro, které tvoří asi 70 % její hmotnosti, a relativně malý skalnatý plášť. Dosud nejrozšířenějším vysvětlením této situace bylo, že Merkur ztratil velkou část své kůry a pláště po katastrofické srážce s dalším velkým tělesem. Dynamické simulace však …

více »

Ani bosony, ani fermiony – fyzikové našli novou třídu částic

V nové studii fyzikové z Brown University pozorovali novou třídu částic (kvazičástic). Tzv. frakční excitony se chovají v řadě ohledů nečekaným způsobem. Základem nového výzkumu je frakční kvantový Hallův jev. Klasický Hallův jev znamená, že magnetické pole vyvolává v (polo)vodiči, jímž protéká proud kolmý na směr magnetické pole, vznik „kolmého“ …

více »

Novým kandidátem na temnou hmotu je gravitino

Temná hmota zůstává jednou z největších záhad základní fyziky. Mnoho teoretických návrhů (axiony, WIMP…) a 40 let rozsáhlého experimentálního výzkumu nepřineslo žádné vysvětlení její povahy. Před několika lety teorie sjednocující částicovou fyziku a gravitaci navrhly nové, radikálně odlišné kandidáty na temnou hmotu: supertěžká a elektricky nabitá gravitina. Vědci z Varšavské …

více »

Mohl život existovat i v atmosféře dávného Marsu?

Sopečné emise reaktivních sirných plynů mohly formovat rané klima Marsu a učinit jej příznivějším pro život. Nová studie naznačuje, že atmosféra raného Marsu mohla být příznivá pro život pozemského typu díky sopečné činnosti, která emitovala plynné sloučeniny síry přispívající ke skleníkovému efektu. Obyvatelnost atmosféry přitom není plně závislá na otázce, …

více »

Efekt motýlích křídel bývá často nepochopen

Na termín efekt motýlích křídel narazil už asi každý. Termín vymyslel americký meteorolog Edward Lorenz. Známá je i historka, jak jednou do počítačové simulace předpovědi počasí z lenosti zadal hodnoty s menším počtem desetinných míst a ke svému překvapení získal úplně odlišný výsledek. Mj. se tak jako nový obor zrodila …

více »

Týden na ITBiz: AI jako faktor měnící geopolitickou situaci

Huawei chystá nový čip pro umělou inteligenci, podle firmy nejvýkonnější na světě. Nvidia investuje 5 miliard dolarů do konkurenčního Intelu. Tržní hodnota majitele Googlu poprvé překonala 3 biliony dolarů. Gartner: Globální výdaje na AI se letos vyšplhají na téměř 1,5 bilionu dolarů Celosvětové výdaje na umělou inteligenci (AI) se letos …

více »

Observatoř Chandra objevila černou díru, která roste 2,4krát rychleji než Eddingtonův limit

Nově nalezená černá díra roste podle astronomů jednou z největších rychlostí, jaké kdy byly zaznamenány. Tento objev rentgenové observatoře Chandra může pomoci vysvětlit, jak některé černé díry mohly už relativně brzy po velkém třesku dosáhnout enormní hmotnosti. Zkoumaná černá díra má hmotnost asi miliardkrát větší než Slunce a nachází se …

více »