Vědci z Basilejské univerzity ukázali, že kvantové systémy mohou mít i antagonistické (asymetrické) interakce, které lze realizovat pomocí vzájemně spřažených chladných atomů. Běžné fyzikální interakce jsou symetrické – tedy ne že jedna částice druhou přitahuje a naopak ta druhá je od ní odpuzována. V přírodě ovšem najdeme i takové systémy, …
více »ChatGPT řeší starořecký problém zdvojnásobení obsahu čtverce
Vědci chtěli po modelu ChatGPT verze 4, aby vyřešil problém probíraný již v antice – zdvojnásobení (obsahu) čtverce, tj. jak dlouhou stranu má být větší druhý čtverec. Výsledky byly nečekané. Řekové k těmto problémům přistupovali primárně geometricky. Otázkou se zabýval podrobně Platon (vložil vše jako obvykle do úst Sokratovi) v …
více »Týden na ITBiz: Pětivrstvý grafen se přepíná mezi více supravodivými stavy
AI agenti v podnicích rostou rekordním tempem. Když energii řídí algoritmus. Nvidia plánuje investovat 100 miliard dolarů do OpenAI. Snaha odnaučit AI lhát může vést k lepšímu skrývání lží. Bezpečnostní rizika provozního IT – problém je hlavně historický (Fortinet) Spadají provozní (provozní, OT) systémy v podnicích pod IT oddělení? Kdo zodpovídá …
více »Merkur mohla vytvořit srážka dvou podobně velkých těles
Vznik Merkuru zůstává nevyřešenou záhadou. Planeta nejblíže Slunci má neúměrně velké kovové jádro, které tvoří asi 70 % její hmotnosti, a relativně malý skalnatý plášť. Dosud nejrozšířenějším vysvětlením této situace bylo, že Merkur ztratil velkou část své kůry a pláště po katastrofické srážce s dalším velkým tělesem. Dynamické simulace však …
více »Ani bosony, ani fermiony – fyzikové našli novou třídu částic
V nové studii fyzikové z Brown University pozorovali novou třídu částic (kvazičástic). Tzv. frakční excitony se chovají v řadě ohledů nečekaným způsobem. Základem nového výzkumu je frakční kvantový Hallův jev. Klasický Hallův jev znamená, že magnetické pole vyvolává v (polo)vodiči, jímž protéká proud kolmý na směr magnetické pole, vznik „kolmého“ …
více »Novým kandidátem na temnou hmotu je gravitino
Temná hmota zůstává jednou z největších záhad základní fyziky. Mnoho teoretických návrhů (axiony, WIMP…) a 40 let rozsáhlého experimentálního výzkumu nepřineslo žádné vysvětlení její povahy. Před několika lety teorie sjednocující částicovou fyziku a gravitaci navrhly nové, radikálně odlišné kandidáty na temnou hmotu: supertěžká a elektricky nabitá gravitina. Vědci z Varšavské …
více »Mohl život existovat i v atmosféře dávného Marsu?
Sopečné emise reaktivních sirných plynů mohly formovat rané klima Marsu a učinit jej příznivějším pro život. Nová studie naznačuje, že atmosféra raného Marsu mohla být příznivá pro život pozemského typu díky sopečné činnosti, která emitovala plynné sloučeniny síry přispívající ke skleníkovému efektu. Obyvatelnost atmosféry přitom není plně závislá na otázce, …
více »Efekt motýlích křídel bývá často nepochopen
Na termín efekt motýlích křídel narazil už asi každý. Termín vymyslel americký meteorolog Edward Lorenz. Známá je i historka, jak jednou do počítačové simulace předpovědi počasí z lenosti zadal hodnoty s menším počtem desetinných míst a ke svému překvapení získal úplně odlišný výsledek. Mj. se tak jako nový obor zrodila …
více »Týden na ITBiz: AI jako faktor měnící geopolitickou situaci
Huawei chystá nový čip pro umělou inteligenci, podle firmy nejvýkonnější na světě. Nvidia investuje 5 miliard dolarů do konkurenčního Intelu. Tržní hodnota majitele Googlu poprvé překonala 3 biliony dolarů. Gartner: Globální výdaje na AI se letos vyšplhají na téměř 1,5 bilionu dolarů Celosvětové výdaje na umělou inteligenci (AI) se letos …
více »V galaxiích raného vesmíru převládala (převládá?) temná hmota
Mezinárodní tým vědců zjistil, že temná hmota dominuje (nebo dominovala; těžko se rozhodnout, jaký čas zvolit) v halo dvou supermasivních černých děr v galaxiích vzdálených zhruba 13 miliard světelných let. Studie má přinášet nový pohled na vztah mezi temnou hmotou a supermasivními černými dírami v době, kdy byl vesmír ještě …
více »
Sciencemag.cz
