Projekt CMS v CERNu je nejnovějším z řady experimentů zjišťujících hmotnost bosonu W – elementární částice, která spolu s bosonem Z zprostředkovává slabou interakci. Vědci z kolaborace CMS (Compact Muon Solenoid) analyzovali data ze srážek protonů s protony z druhého běhu Velkého hadronového urychlovače LHC (CMS v užším slova smyslu …

Nové objevy naznačují, že Země mohla mít systém prstenců. Zformovat se měl přibližně před 466 miliony let, na začátku období netypicky intenzivního bombardování meteority známého jako ordovický impaktní vrchol (spike). Překvapivá hypotéza vychází z rekonstrukcí deskové tektoniky pro období ordoviku, které si všímají polohy 21 kráterů po dopadech asteroidů. Všechny …

Magnetické vlastnosti nového materiálu se rychle a snadno mění v reakci na světlo. Intel o dva roky odložil výstavbu továren na čipy v Německu a v Polsku. Muskova síť X se vyhne regulacím EU, vliv na trh je příliš malý. Salesforce představuje Agentforce – AI nástroj pro budoucnost zákaznických služeb …

Grafen a oxid grafenu slibují celou řadu medicínských aplikacích, obavy z možné toxicity těchto materiálů však přetrvávají. Nové studie přichází s tím, jak udělat oxid grafenu (GO) biologicky šetrnějším a na jeho základě postavit systém pro transport léčiv v organismu. Oxid grafenu je díky kyslíkovým můstkům na uhlíkové kostře rozpustný …

Cer je kov vzácných zemin (lanthanoid). Má významné technologické využití, například v některých typech žárovek a plochých obrazovkách. Zatímco v zemské kůře je tento prvek vzácný (PH: respektive, jak se jinde dodává, on zase „v absolutních číslech“ nijak vzácný není, ale je vzácný pro nás, protože se moc nevyskytuje ve …

Vznik supermasivních černých děr, jako je ta v centru Mléčné dráhy, trvá dlouho. I v případě hmotných a krátkověkých hvězd o hmotnosti 50 Sluncí zabere jejich vyhoření cca miliardu let a výsledkem pak bude černá díra o hmotnosti asi 10 Sluncí. Černá díra Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy má …

Pozitronium je exotický „atom“ složený z jednoho záporného elektronu a kladně nabitého pozitronu antihmoty. Jeho životnost je přirozeně velmi krátká, ale vědci v rámci studia antihmoty nyní úspěšně ochladili a zpomalili vzorky pozitronia pomocí pečlivě vyladěných laserů. Protože pozitron a elektron mají stejnou hmotnost, systém nemá podobu jádra, kolem něhož …

Kakaovník (Theobroma cacao), jehož boby (kakao) se používají k výrobě čokolády, pochází z předkolumbovské Ameriky. A co se týče konkrétnějšího místa původu? Podle nové studie se se mohl rozšířit z povodí Amazonky do ostatních oblastí Jižní a Střední Ameriky nejméně před 5 000 lety prostřednictvím obchodních cest. Tato zjištění, založená …

Vědcům se poprvé podařilo vytvořit vrstvy zlata o tloušťce pouhého jednoho atomu. Tento materiál byl nazván golden (goldene). Podle autorů nové studie ze švédské Linköping University tím zlato získalo nové vlastnosti, díky nimž může být použito v aplikacích, jako je přeměna oxidu uhličitého, výroba vodíku a další chemické reakce, ale …

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením vědce z Vídeňské univerzity poprvé přímo detekoval hvězdné větry tří hvězd podobných Slunci, a to pomocí záznamu rentgenového záření z jejich astrosfér. Vědci také také přesněji určili rychlost ztráty hmoty hvězd prostřednictvím těchto hvězdných větrů. Astrosféry, obdoby heliosféry, která obklopuje naši Sluneční soustavu, jsou velmi …