Chmel je rostlina jistě sympatická, nicméně výrobcům piva jeho výrobu značně prodražuje. Chmelnice také spotřebují hodně vody, čili pěstování chmele lze brát i jako ekologickou zátěž. V některých oblastech je budoucnost chmelařství nejistá kvůli klimatickým změnám. Když český pivovar chce vyrábět určité speciály, neobejde se bez amerických (apod.) chmelů, což …

Existuje jasná statistická korelace mezi globální seismickou aktivitou a změnami intenzity kosmického záření zaznamenaného na povrchu naší planety. Mohlo by to pomoci zemětřesení předvídat? To se pokouší zjistit projekt CREDO Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. CREDO (Cosmic Ray Extremely Distributed Observatory) je otevřená virtuální databáze měření kosmického …

Analýza nových pozorování z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba vede k závěru, že galaxie existující asi 900 milionů let po velkém třesku vydávaly tolik světla, aby zahřály a ionizovaly plyn ve svém okolí, což způsobilo jeho zprůhlednění. Na základě údajů z Webbova dalekohledu vědci také prozkoumali, jak se bubliny průhledného plynu …

Eukaryotické buňky vznikly někdy před 2 miliardami let, možná trochu později. Nové studie se pokoušejí tento období mezi tímto datem a prvními známými mnohobuněčnými faunami lépe pochopit na základě fosilního záznamu metabolitů v dávných horninách. Výsledkem výzkumů je tvrzení, že do doby před asi miliardou let žily organismy odlišné od …

Délka pozemského dne byla před miliardami let kratší, protože Měsíc byl blíže k Zemi, uvádějí učebnice. Což zase souvisí se zákonem zachování energie. Ross Mitchell, geofyzik z Čínské akademie věd a hlavní autor nové studie publikované v Nature Geoscience, nicméně došel k závěru, že tyto změny nebyly vůbec plynulé. Uwe …

V centrech většiny galaxií se nacházejí superhmotné černé díry s hmotností řádově miliard Sluncí. Astronomové je pozorují jako jasná galaktická jádra (kvasary/blazary), kde supermasivní černá díra pohlcuje hmotu z víru kolem obíhající hmoty (akreční disk). Galaktické jádro jasně září v prakticky celém elektromagnetickém spektru a produkuje i intenzivní výtrysky hmotných …

Jihoafrický Homo naledi představuje poměrně záhadný druh člověka. Žil podle všeho asi před 300 000 lety, jeho mozek dosahoval ovšem velikosti jen 550 cm³ (třetina lidského, jako gorila nebo australopithecus). Ve stejné době už na scénu vstupují i první Homo sapiens – vlastně je tedy trochu s podivem, že se …

Vědci zjistili, že viry, jako je SARS-CoV-2, mohou způsobit splynutí mozkových buněk. Podobná fúze neuronové dosud nebyla pozorována a tento patologický proces může být rozšířenější. Massimo Hilliard a Ramon Martinez-Marmol z Queensladské univerzity a jejich kolegové studovali mozky lidí, kteří prodělali dlouhý COVID-19 (respektive mají postcovidový syndrom několik měsíců po …

Citlivý psí čich by se mohl uplatnit v lidské medicíně, již další dobu se takto experimentuje s možností diagnostikovat některé typy rakoviny. V nedávné minulosti zase psi zvládali se slušnou úspěšností vyčenichat nakažené koronavirem. Courtney Daigle z Texas A&M a její kolegové z dalších výzkumných institucí v Texasu nyní zkusili, …

Masturbace, uvádí se, je běžná napříč živočichy, ale zvláště rozšířená je prý mezi primáty, včetně lidí. Historicky bylo toto chování považováno buď za patologické, nebo za vedlejší produkt sexuálního vzrušení. Zaznamenaná pozorování byla příliš roztříštěná na to, aby bylo možné pochopit rozšíření masturbace, její evoluční historii nebo (eventuální) adaptivní význam. …