Monomolekulární vrstva vody, tedy jakýsi 2D materiál, se podle nových zjištění nechová ani jako kapalina, ani jako pevná látka, ale jako něco mezi. Vědci z University of Cambridge nazvali tuto dosud neznámou fázi hexatická voda. Dále zjistili, že při vyšším tlaku se 2D vrstva chová jako voda superionická (superiontová), kdy …
více »Dráha i poloha Jupiteru ovlivňují obyvatelnost Země
Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside vytvořili model alternativní Sluneční soustavy, ve kterém má oběžná dráha Jupiteru větší výstřednost. Následkem toho by se změnila i dráha Země. Obyvatelnost Země by se přitom zřejmě zvýšila, protože při větší excentricitě by ubylo oblastí, které jsou trvale zaledněné (led by během přibližování ke …
více »Grafenové tečky odhalí i likvidují těžké kovy ve vodě
Levný, účinný a recyklovatelný nanomateriál, který dokáže ve vodě nejen odhalit, ale také likvidovat těžké kovy, zejména kadmium a olovo. To je výsledek spolupráce vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, VŠB-TUO a Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie (ICN2) v Barceloně. Takzvané …
více »Objevili nový mechanismus regulace sestřihu RNA
Spliceozom si můžeme představit jako filmový stříhací stroj, který z původního filmu selektivně vystřihne nepoužitelný materiál (v tomto případě introny) a vyčištěnou verzi filmu pošle režisérovi. Vědecký časopis NATURE právě zveřejnil objev výzkumného týmu vedeného Daliborem Blažkem, který popisuje dosud neznámý mechanismus regulující sestřih RNA, což je zcela zásadní proces …
více »Více otvorů v sítu nemusí zvýšit průtok kapaliny
Je to paradoxní, ale více stejně velkých otvorů (pórů) v sítu nemusí znamenat, že jím proteče více kapaliny – alespoň v nanoměřítku. Takové výsledky alespoň dávají pokusy s průchodem vody přes membránu z oxidu grafenu. Vědci z University of New South Wales (Sydney), University of Duisburg-Essen, GANIL (Francie) a Toyota …
více »Nanotrubičky zabudované do buněk bakterií mohou fungovat jako solární články
Nanotrubičky se do savčích buněk již vkládají málem rutinně, v případě bakterií je to ovšem problém. Tyto buňky jsou mnohem menší a navíc nedisponují takovými mechanismy, jako je endocytóza (jeden ze způsobů pohlcování materiálu z vnějšího prostředí). Ardemis Boghossian a její kolegové nicméně nyní překážky překonali, což má podle nové …
více »11. juniorská vědecká konference
Baví tě poznávat, zkoumat a bádat? Tak si pojď vyzkoušet roli vědce na již jedenáctý ročník juniorské vědecké konference, kde se podělíš o své poznatky s dalšími nadšenci. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy pořádá už po jedenácté juniorskou vědeckou konferenci. Chceš se jí zúčastnit? Stačí vytvořit projekt a včas se přihlásit. …
více »YN₆ a šroubovice Y₂N₁₁: Za vysokých tlaků vytváří dusík složitou chemii
Vědci z univerzit v Bayreuthu a Linköpingu připravili za velmi vysokého tlaku dvě překvapivé sloučeniny dusíku s kovem vzácných zemin yttriem. Chemici uvádějí, že nové nitridy obsahují prstencovou a spirálovitou krystalovou strukturu dusíku; ani jedna z nich dosud nebyla pozorována v experimentech nebo předpovězena v teoretických výpočtech. Jak se ukazuje, …
více »Protein p53 může rakovinu nejen blokovat, ale i spouštět
Namísto ochrany ukazují nová data týkající se rakoviny jater, že všechno může být jinak. Z jednoho výsledku samozřejmě těžko dělat obecné závěry, u různých typů rakovin se protein p53 samozřejmě může projevovat různě. Stejně je to celé ale zvláštní… Protein p53, respektive gen pro tento protein, se každopádně obecně aktivuje …
více »Pravotočivá neutrina mohla způsobit převahu hmoty nad antihmotou
Obří „kosmologický urychlovač/srážeč“ částic existují na počátku vesmíru prý může vysvětlit, proč dnes hmota převládá nad antihmotou. Stačí k tomu jen existence dosud nepotvrzeného typu částic, pravotočivých neutrin. Tvrdí to alespoň fyzikové z Kalifornské univerzity v Riverside a z čínské univerzity Tsinghua Jedna z autorek nové studie Yanou Cui uvádí, …
více »