Hvězdy s diskem (Be. „upíří“ hvězda; v popředí) a její průvodní hvězda, která byla zbavena svých vnějších vrstev (v pozadí). Kredit: ESO/L. Calçada

Trojhvězdy namísto dvojhvězd?

Masivní hvězdy typu Be, dosud považované především za dvojhvězdy, by ve skutečnosti mohly být trojhvězdami. Tvrdí to ve své nové studii Jonathan Dodd a René Oudmaijer z University of Leeds. Příslušná podskupina hvězd typu B se považuje za důležitou i z hlediska našich teorií o vývoji hvězd obecně.
Hvězdy Be bývají obklopeny charakteristickým diskem z plynu ve tvaru Saturnových prstenců. Jsou známy již asi 150 let – poprvé je identifikoval známý italský astronom Angelo Secchi v roce 1866 – až dosud se ale neví, jak vznikají. Shoda mezi astronomy dosud panuje pouze v tom, že samotné disky mají jako příčinu rychlou rotací hvězd, která sama o sobě může být způsobena interakcí hvězd s jinou hvězdou ve dvojhvězdném systému.
Nyní však vědci na základě analýzy dat ze satelitu Gaia Evropské kosmické agentury tvrdí, že našli důkaz, že tyto hvězdy skutečně existují v trojitých systémech. Při sledování dvojhvězd a přenosů hmoty mezi nimi došli z dat vědci k názoru, v mnoha případech vstupuje do hry třetí hvězda, která tlačí menší hvězdu blíže k hvězdě Be – natolik blízko, že může dojít k přenosu hmoty z jedné hvězdy na druhou a vytvoření charakteristického disku. To by také mohlo vysvětlovat, proč už tyto průvodce nevidíme; staly se příliš malými a slabými na to, aby je bylo možné detekovat poté, co „upíří“ hvězda Be nasála tolik jejich hmoty.
Objev by podle průvodní tiskové zprávy mohl mít dopad i na další oblasti astronomie, včetně našeho chápání černých děr, neutronových hvězd a zdrojů gravitačních vln.

Jonathan M Dodd et al, Gaia uncovers difference in B and Be star binarity at small scales: evidence for mass transfer causing the Be phenomenon, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2023). DOI: 10.1093/mnras/stad3105. On arXiv: arxiv.org/pdf/2310.05653.pdf
Zdroj: University of Leeds / Phys.org, přeloženo/zkráceno

Poznámka: Hvězdy typu B mají hmotnost asi 5 Sluncí, jejich teplota může dosáhnout až 30 000 K, září řádově tisíckrát jasněji než Slunce a jejich životnost se pohybuje jen kolem 100 milionů let.

Mimozemské planety s životem mohou být ne zelené, ale purpurové

Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close