Data získaná z dalekohledu Cheops (provozuje ESA) vedou k závěru, že exoplaneta LTT9779 b se podobá zrcadlu. Je tedy nejzářivější („nejodrazivější“) z dosud známých planet. LTT9779 b oběhne svou hostitelskou hvězdu za méně než jeden den, je pokryta lesklými kovovými oblaky. Kromě Měsíce je nejjasnějším objektem na naší noční obloze …
více »Exoplaneta LP 890-9c může určit hranici obyvatelné zóny
Byla Venuše kdysi opravdu podobnější Zemi? Existovaly zde oceány a možná i život? A být Venuše o kousek posunutá od Slunce, mohla obyvatelná i zůstat? A nebo planeta ve skutečnosti byla po celou dobu spíš horkým peklem? Na to by mohl pomoci odpovědět výzkum exoplanety LP 890-9c, která se má …
více »Transplantace fekálií může pomoci i proti melanomu
Celosvětově první studie provedená několika výzkumnými medicínskými institucemi došla k závěru, transplantace fekálního mikrobiomu od zdravých dárců slibně zlepšuje odpověď na imunoterapii u pacientů s pokročilým melanomem. Imunoterapie je při léčbě melanomu účinná u méně než poloviny pacientů, transplantace stolice by tento poměr mohla zvýšit. V této fázi se primárně …
více »Americkým norkům uprchlým ze zajetí se opět zvětšil mozek
Americký norek (mink) předvedl zajímavý evoluční kousek. Změna velikosti mozku spojená s domestikací se u něj ukázala být překvapivě vratná. V průběhu chovu v zajetí došlo u norků amerických ke zmenšení relativní velikosti mozku; tento jev provází domestikaci zvířat běžně. Studie vědců z Ústavu Maxe Plancka pro chování zvířat ale …
více »Týden na ITBiz: Satelitní páteřní Internet by mohl nahradit podmořské kabely
5 zásad, jak zodpovědně využívat generativní umělou inteligenci. Omezení vývozu kovů z Číny je jen začátek. Satelitní páteřní Internet by mohl nahradit podmořské kabely Vědci z ETH Zurich a jejich partneři demonstrovali, že lasery pro optickou datovou komunikaci dokážou přenášet několik desítek terabitů za sekundu, a to i přes obrovské …
více »Navrhují měřit Hubbleovu konstantu pomocí čočkování gravitačních vln
Nejnovější měření hodnoty Hubbleovy konstanty dávají hodnoty od 67,4 do 76,5 kilometrů za sekundu na megaparsek. Rozdíly jsou to příliš velké na to, aby to bylo vnímáno jako problém. Vědci se proto pokoušejí navrhnout nové metody vedle dvou hlavních (standardní svíčky a reliktní záření). Teoretický astrofyzik Tejaswi Venumadhav Nerella z …
více »Klíč k chápání supravodivosti: Pořídili první snímek fermionových párů
Vědci z MITu a Harvardu si hráli s atomy draslíku (40K) za podmínek, které mají simulovat chování elektronů v určitých supravodivých materiálech. Vyvinuli techniku zobrazování přechlazeného mraku atomů draslíku-40, která jim umožnila pozorovat párování částic na velmi malých vzdálenostech. Mohli si také všimnout zajímavých vzorů a chování, například způsobu, jakým …
více »Psověda: Psát o psech
Nakonec paní posadila Arlieho před psací stroj a nechala ho psát bez diktátu. Pes psal slova oddělovaná mezerami v jednom řádku: bed a ccat cad a baf. Psa má dnes každá druhá rodina a o psech samozřejmě vychází celá řada knih. První skupinu představují subjektivní vyprávění, které má svou povahou …
více »Neperiodické dláždění roviny jedinou dlaždicí: příběh má pokračování
Neperiodická dláždění představují oblíbené téma v populárních knihách o matematice, zabývají se jimi profesionální matematici i laičtí zájemci. Nedávno byl objeven objekt zvaný einstein („jediný kámen“, tj. vystačíme s jedinou dlaždicí, nepotřebujeme kombinaci více tvarů), tedy mnohoúhelník, jimž lze rovinu pokrýt. Viz také: Matematici objevili neperiodické dláždění roviny jedinou dlaždicí …
více »Webbův dalekohled našel nejstarší vlákna kosmické pavučiny
Kosmická pavučina (vlákna, web, strands, filaments…) je nejrozsáhlejší uspořádanou strukturou, kterou dokážeme pozorovat ve známém vesmíru. Jde o jednotku ještě „nad“ galaktickými kupami. Předpokládáme, že tyto struktury byly zpočátku tenké a teprve postupem času mohutněly („zvýrazňovaly se“) spolu s tím, jak gravitace přitahovala hmotu k sobě. Astronomové využívající Vesmírný dalekohled …
více »