Pavel Houser

Navrhli 3 nové způsoby lovu temné hmoty

Supravodivé detektory, atomové hodiny u Slunce, změna fyzikálních konstant, temné fotony a částice s nábojem oproti elektronu setinovým. Přehlídka exotické fyziky. Na americkém NISTu přišli hned se třemi nápady, jak detekovat temnou hmotu. První metoda je založena na použití supravodičů. Vědci zvolili nanodrátky ze silicidu wolframu; tato sloučenina je za …

více »

Psi stres člověka opravdu cítí

Titulek je na první pohled trivialita. Pes stres (nebo strach) člověka samozřejmě pozná, alespoň někdy, o tom těžko pochybovat. Zvládnou to ovšem i jiní lidé, takže otázka zní, zda se pes v tomto ohledu řídí skutečně pachem, nebo si vystačí s řečí těla. Nový výzkum (hlavní autorka Clara Wilson z …

více »

Objevili materiál s tvarovou pamětí i na bázi keramiky

Jako materiály s tvarovou pamětí, tedy pevné látky, které v reakci na změnu vnějších podmínek (nejčastěji teplota, ale třeba i mechanické namáhání, elektrické nebo magnetické pole) mění vratně svůj tvar (nejčastěji prostě objem), využíváme dnes především kovy. Má to dobrý důvod, protože kovy jsou ohebné a nelámou se. Ani tak …

více »

Na planině Nazca objevili 168 nových geoglyfů

Kresby, respektive rytiny v povrchu na peruánské planině Nazca, představují jednu z nejznámějších archeologických památek. Japonská Yamagata University nyní vydala tiskovou zprávu o nových výsledcích terénních výzkumů provedených s využitím leteckého snímkování a dronů. Výzkum probíhal od června 2019 do února 2020, výsledky však byly publikovány až nyní. Objeveno bylo …

více »

Dokázali přesně manipulovat se skyrmiony

Magnetický skyrmion je spirála překlápějících se spinů, jakýsi spinový vír. Pro jeho stabilitu můžeme tento útvar chápat i jako kvazičástici („topologickou kvazičástici“). Se skyrmiony dokážeme různě manipulovat, třeba je i posouvat bez změny jejich tvaru. Ve feromagnetických tenkých vrstvách je umíme vytvořit elektrickým proudovým pulzem nebo ještě rychleji laserovým pulzem …

více »

Exoplanety podobné Zemi budou spíš žluté a studené

Budou exoplanety v obyvatelné zóně spíše vodní světy? A nebo naopak zde bude pevnina pokrývat většinu povrchu? A co to může znamenat pro eventuální místní život? Tilman Spohn a Dennis Höning nyní zkoumali, jak by se na kamenných planetách v pozemské zóně mohla poskládat rovnováha mezi pevninou a mořem. Podle …

více »

Knihy roku 2022: Příběh buňky, Záhada života…

Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení. První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo …

více »

Start první z družic Meteosat třetí generace, MTG-I1

V úterý 13. prosince 2022 by se měl uskutečnit start evropské meteorologické družice MTG-I1, první z družic Meteosat třetí generace (MTG, Meteosat Third Generation). O jakou družici se jedná, čím je významná? Družice Meteosat jsou evropskými meteorologickými družicemi, umístěnými na geostacionární dráze (tedy zdánlivě „zavěšenými“ nad určitým pevným místem na …

více »

Jezera na Marsu existovala dlouho a stabilně, alespoň někde

Severní polokoule Marsu se dělí na dvě výrazně odlišné oblasti: plochou severní nížinu a členitou jižní vysočinu. Oblast Arabia Terra se nachází na přechodu mezi těmito dvěma typy krajin. Předpokládá se, že obsahuje jedny z nejstarších hornin rudé planety, pocházející z doby před více než 3,7 miliardami let. Mezi krátery …

více »