Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vysokoenergetické elektrony v zemském plazmatu přispívají k procesům zvětrávání na povrchu Měsíce. Tyto elektrony zde mohou podle nové studie přitom také napomáhat vzniku vody.
Pochopení toho, čím se řídí koncentrace a rozložení vody na Měsíci, je zásadní pro zajištění zásobování budoucích stálých základen i dočasných výzkumných stanovišť. Nový objev může také pomoci vysvětlit původ vodního ledu, který byl dříve objeven v trvale zastíněných oblastech Měsíce.
V důsledku zemského magnetického pole vytvářeného jádrem existuje kolem Země i magnetosféra – „silové pole“, které mj. Zemi chrání před elektricky nabitými částicemi. Sluneční vítr tlačí na zemskou magnetosféru a přetváří ji, takže na noční straně vzniká dlouhý ohon. V tomto ocasu existuje oblast („plazmový list“, sheet) tvořená vysokoenergetickými elektrony a ionty, které mohou pocházet ze Země a slunečního větru.
Sluneční vítr, který se skládá z vysokoenergetických částic, jako jsou protony, bombarduje měsíční povrch a je považován za jeden z hlavních způsobů, jakým se na Měsíci vytvořila voda. Na základě své předchozí práce, která ukázala, že kyslík z tohoto ohonu pozemské magnetosféry způsobuje rezavění železa v polárních oblastech Měsíce, se Shuai Li z Havajské univerzity v Mānoa s kolegy zajímali o změny zvětrávání povrchu při průchodu Měsíce příslušným ohonem pozemské magnetosféry. Tato oblast téměř zcela chrání Měsíc před slunečním větrem, ale nikoli před fotony ze Slunce.
„Když se Měsíc nachází mimo magnetosféru, je jeho povrch bombardován slunečním větrem. Uvnitř magnetického ocasu ale nejsou téměř žádné protony slunečního větru a očekávalo se proto, že tvorba vody na povrchu Měsíce klesne v této době téměř na nulu,“ uvádí Shuai Li.
Autoři nové studie analyzovali data dálkového průzkumu, která byla získána přístrojem Moon Mineralogy Mapper na palubě indické mise Chandrayaan 1 v letech 2008 až 2009. Konkrétně hodnotili změny v tvorbě vody při průchodu Měsíce zemským magnetickým ocasem/plazmovým listem.
Závislost tvorby vody na Měsíci na protonech ze Slunečního větru se ale nepotvrdila, takže ji mohou vytvářet i další procesy. Dopady vysokoenergetických elektronů ze Země mají zřejmě podobné účinky jako protony slunečního větru.
Pozemská magnetosféra. Credit: NASA/Goddard/Aaron Kaase
Li, S. et al, Formation of lunar surface water associated with high-energy electrons in Earth’s magnetotail, Nature Astronomy (2023). DOI: 10.1038/s41550-023-02081-y. www.nature.com/articles/s41550-023-02081-y
Zdroj: University of Hawaii, Manoa / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Cestina rozlisuje mezi biologickou plazmou (zensky rod) a fyzikalnim plazmatem (stredni rod). Takze prvni veta vaseho clanku ma znit: „Vysokoenergetické elektrony v zemském plazmatu přispívají k procesům zvětrávání na povrchu Měsíce.“ (Tedy pokud jste tim nechtel rici, ze se Mesic koupe v krvi Zeme.)
partdon, to mate samozrejme pravdu a je to skolacka chyba a ze byla hned v 1. vete je trapne dvojnasob 🙁
Bohuzel je to velice rozsirena chyba. Pres casem jsem ji videl na astro.cz a kdyz jsem se podival do odkazovaneho clanku na webu MFF UK (!), tak v nem psali napul o plazme a napul o plazmatu (a ne, nebyl to clanek z katedry biofyziky).