science

Efekt vysokotukové diety se liší podle pohlaví

Nová studie odhalila významné rozdíly mezi samci a samicemi v regulaci metabolismu tuků a cukrů prostřednictvím enzymu NOX4. Tým Michaely Tencerové z Oddělení molekulární fyziologie kosti FGÚ AV ČR ve spolupráci s laboratoří Siobhana Craige z americké Virginia Tech publikoval v prestižním časopise Redox Biology studii, která přináší nové poznatky …

více »

Fosilie Lucy a Selam dorazily z Etiopie do ČR. Budou vystaveny v Národním muzeu

Za přísných bezpečnostních opatření a pod dozorem Útvaru rychlého nasazení Policie ČR přistál odpoledne 15. srpna 2025 na Letišti Václava Havla Praha speciální let Ethiopian Airlines s jedněmi z nejvzácnějších předmětů světového kulturního dědictví. Originální fosilie ikonických předků člověka Lucy a Selam dorazily do Národního muzea. Vystavení těchto vzácných paleoantropologických nálezů …

více »

Na počátku mnohobuněčných živočichů mohly stát žebernatky

Nové poznatky ukazují, že monofylie prvoústých je nejistá, a dokonce nepravděpodobná. Mnohobuněční živočichové (Metazoa) mají charakteristický zárodečný vývoj provázený složitými přestavbami zárodečných listů a je pro ně obvykle příznačné zvláštní uspořádání buněk a mezibuněčné hmoty obsahující kolagen. V pokročilejších liniích mnohobuněčných živočichů se vyvinul nový způsob mezibuněčných spojení (mezerové spoje), …

více »

Archeologové našli pod Řípem mohylu pravěké ženy

Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které pod horou Říp našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů. Jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska. V těchto dnech zkoumají archeologové z Fakulty …

více »

Vědci naprogramovali kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň

Kmenové buňky v podobných projektech bývají vystaveny působení zvnějšku, nyní vědci zasáhli přímo dovnitř genomu. Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu. Porozumět procesům, které stojí za vznikem funkčního organismu, je základním …

více »

Nanoklícky dopraví toxické palladium přímo do rakovinných buněk

Nanoklícky na bázi žlučových kyselin dokáží pronikat buněčnými membránami do jaterních rakovinných buněk. Mezinárodní tým pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity udělal objev v oblasti supramolekulární chemie, který by mohl zásadně zlepšit léčbu rakoviny. Vědci a vědkyně vyvinuli nové molekulární útvary, které mohou pomoci lépe zacílit léčivé látky na …

více »

Kardiologové léčí srdce novou metodou vkládání elektrody

Moderní metodu stimulace srdce, při níž se elektroda kardiostimulátoru vkládá přímo do přirozené elektrické dráhy mezi pravou a levou srdeční síní, do tzv. Bachmannova svazku, zavedli do praxe – jako první v České republice – lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA). Tento přístup přesněji napodobuje přirozené šíření …

více »

Čeští vědci objevili nové houby – žijí ve slané půdě a v kořenech mořské trávy

Mykologové z Botanického ústavu AV ČR objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub, které žijí v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím, dokáží překvapivě žít i …

více »

Výzkum odhaluje spojitost mezi klimatickými extrémy a konflikty v minulosti

Třicetiletá válka (1618–1648) se odehrála v období mimořádného ochlazení. Stále více vědeckých studií potvrzuje souvislost mezi klimatickými extrémy a následnými konflikty. Rostoucí variabilita klimatu a s ní spojené extrémní události, jako jsou sucho, vlny veder, povodně, aj., v současnosti zvyšují riziko napětí a násilí, zejména v regionech typických pro svou …

více »