Pôvod jašteríc z čeľade Lacertidae, ktoré sa vyskytujú v Euroázii a Afrike, by sme našli v Európe. Práve tu dnes tvoria dominantnú skupinu plazov a sú dobre známe aj na Slovensku, kde domovinu nachádza hneď niekoľko druhov – od ikonickej jašterice múrovej (Podarcis muralis) a prísne chránenej jašterice zelenej (Lacerta …

Výzkumníci budou schopni zjistit, zda se na opakovaných útocích podílejí stejní vlci. Fakulta tropického zemědělství ČZU v Praze se stala partnerem nového výzkumného projektu SmartSheep, který získal podporu v rámci programu NAZV – ZEMĚ II. Zaměřuje se na vědecké hodnocení účinnosti opatření určených k ochraně hospodářských zvířat před útoky velkých …

Hlavní příčinou je horko, ne déšť. Letošní sucho v Evropě zesílilo vlivem klimatické změny, ukazuje nová analýza vědců sdružených v iniciativě World Weather Attribution (WWA). Přestože některé regiony nezaznamenaly velký úbytek srážek, vyšší teploty výrazně zvýšily výpar vody z krajiny a prohloubily dopady sucha. Oteplující se atmosféra je totiž „žíznivější“ …

Vědci odhalili dosud neznámou funkci makrofágů – buněk známých především svou rolí v imunitním systému. Nová studie ukazuje, že neslouží jen jako ochránci organismu před infekcí, ale jsou nezbytné pro správný vývoj, růst a obnovu zubů. Makrofágy jsou bílé krvinky, které běžně pohlcují bakterie, odstraňují odumřelé buňky a pomáhají při …

Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil …

Jak se v průběhu času formují a rostou černé díry v centrech galaxií? K zodpovězení této otázky vědci potřebují objevit a studovat supermasivní černé díry ve značných vzdálenostech, které existovaly mnohem dříve v historii vesmíru. Nový výzkum naznačuje, že chystaný teleskop Nancy Grace Roman od NASA, který má startovat nejdříve …

Černé díry při výraznější interakci s okolím začnou „zvonit“ (vibrovat) v charakteristickém vzoru, tzv. kvazinormálních módech: to jsou vlny v časoprostoru („narušení původního narušení časoprostoru“), které produkují dále detekovatelné gravitační vlny. Při událostech, jako je sloučení černých děr, mohou být tyto vlny dostatečně silné, aby je bylo možné detekovat ze …

Zvláštní kapitolou mého působení v Chemontu, kterou nemohu pominout a omlouvám se čtenářům za podrobný technický popis, bez něhož by další vyprávění bylo nejasné, byla má účast na dostavbě jaderné elektrárny A1 v Jaslovských Bohunicích. … Jestli předchozí příhody nahlodaly mou důvěru v organizační schopnosti komunistického režimu, služební cesty na …

Astronomové konečně získali jednoznačný důkaz, že Betelgeuse, jedna z nejznámějších hvězd na noční obloze, není sama. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO pořídila skupina pod vedením francouzského vědce Miguela Montargèse dosud nejostřejší snímek objektu, který je s největší pravděpodobností Betelgeuse B – hvězda obíhající kolem Betelgeuse. „Toto je vyvrcholení …

Makrofágy, klíčové buňky imunitního systému, jsou známé především jako „úklidová četa“ organismu. Nepřetržitě odstraňují poškozené, stárnoucí nebo odumřelé buňky a pomáhají chránit tělo před infekcemi. Zatímco většina dosavadního výzkumu se však zaměřovala na to, jak tyto buňky rozpoznají svůj cíl a jak jej bezpečně zlikvidují, méně známé bylo, co se …