science

Poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya

Během vývoje embrya planého čiroku z některých buněk mizejí celé nadbytečné chromozomy. Vědci poprvé zachytili tento proces na úrovni jednotlivých buněk. Tým z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR pomocí analýzy RNA rozlišil buňky, které si B chromozom ponechávají, od …

Read More »

Vědci hledají cestu, jak přizpůsobit léčbu dětské leukemie konkrétnímu pacientovi

Akutní lymfoblastická leukemie je nejčastějším nádorovým onemocněním dětského věku a velkou většinu dětí se dnes podaří vyléčit. Výzkum se proto stále více zaměřuje na to, jak co nejdříve rozpoznat pacienty s vyšším rizikem návratu nemoci a zároveň nezatěžovat zbytečně intenzivní léčbou děti s velmi dobrou prognózou. Právě těmito otázkami se …

Read More »

CIIRC ČVUT uvedl do plného provozu nový AI výpočetní cluster centra CLARA

Cluster s výkonem 260 PFLOPS slouží výzkumu neurodegenerace i vývoji asistivní robotiky. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC ČVUT) dokončil ve spolupráci s výzkumným ústavem INDRC budování nové výpočetní infrastruktury pro centrum excelence CLARA. Nový GPU cluster s výkonem až 260 PFLOPS představuje největší institucionální instalaci specializované výpočetní …

Read More »

Žádný signál nezůstane bez povšimnutí: nové způsoby detekce rušení a falšování signálu GNSS

Globální navigační satelitní systémy (GNSS) představují neviditelnou páteř každodenního života. Jsou nepostradatelné pro dopravu, zásahy v nouzových situacích a veřejnou bezpečnost. Jsou však také náchylné k rušení, ať už přírodního, nebo způsobeného člověkem. Vzhledem k rostoucí závislosti na GNSS se Evropská kosmická agentura (ESA) intenzivně snaží zajistit odolnost satelitních navigačních …

Read More »

Hlenky. Krásky inteligentní

Ano, máme svou inteligenci. Toho si člověk všimnul a začal naši inteligenci zkoumat a popularizovat. Třeba nás při experimentu nechává najít cestu bludištěm nebo rekonstruovat silniční síť. Zatímco většina velkých živočichů se bez pohlavního procesu množit neumí, střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování je pro většinu mikroorganismů typické. Sexualita vytváří genetickou variabilitu …

Read More »

Antonín Holý 90: vědecký odkaz, který stále mění svět i českou vědu

Antonín Holý by 1. září 2026 oslavil 90. narozeniny. Léčiva vycházející z objevů jednoho z nejvýznamnějších českých chemiků dodnes pomáhají milionům lidí po celém světě při léčbě i prevenci HIV/AIDS a hepatitidy B. Úspěch léčiv založených na tenofoviru přinesl Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) licenční příjmy v …

Read More »

Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít

Roste pomalu, ale vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště. Mezinárodní tým vědců vedený Botanickým ústavem Akademie věd ČR analyzoval více než 3 100 druhů rostlin z pěti kontinentů a ukázal, že pomalý růst je napříč různými skupinami rostlin spojen s delším …

Read More »

ČEZ a Litostroj testují model unikátní turbíny pro čtvrtou velkou českou přečerpávací elektrárnu

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Díky investici za osm miliard korun se totiž polovina dnešních soustrojí vodní elektrárny Orlík v rámci chystané modernizace změní na obousměrný provoz a budou moci čerpat vodu z níže položeného Kamýku. Přípravy na největší stavbu české vodní energetiky za …

Read More »

Jak reagují dýchací cesty na znečištěné ovzduší? Nová studie odhaluje rozdíly mezi buňkami zdravých lidí a pacientů s astmatem

Znečištěné ovzduší patří mezi nejvýznamnější environmentální rizikové faktory ovlivňující lidské zdraví. Přispívá ke vzniku i zhoršení řady respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. Přesto zůstává řada mechanismů, kterými znečištěné ovzduší působí na buňky dýchacích cest, dosud neobjasněna. Studie publikovaná v časopise Journal of Hazardous Materials Advances (IF 9,1) (otevře se v novém …

Read More »

Světlo pomáhá dozrávání buněk sítnice

Ačkoliv sítnice v našem oku slouží k zachycování světla, její laboratorní modely tráví většinu svého vývoje paradoxně ve tmě. Nová studie vědců z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ukazuje, že právě světlo podporuje dozrávání světločivných buněk sítnice – fotoreceptorů. Zjištění může přispět k lepšímu modelování dědičných onemocnění oka nebo k testování …

Read More »