science

Poprvé připravili kladně nabité klastry boru

periodická tabulka

Nové látky vznikají sloučením neutrálních klastrů s elektronově bohatými karbeny a následnou reakcí s kyselinou. Chemikům z Univerzity Pardubice se společně s kolegy z Akademie věd podařilo připravit kladně nabité karborany. Tyto sloučeniny boru, vodíku a uhlíku v této formě dosud nikdo na světě nedokázal získat. Jejich vznik totiž popírá …

více »

Žárové zemědělství ve střední Evropě

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Jak vlastně vypadalo nejstarší zemědělské hospodaření? Tradičně se v naší části střední Evropy předpokládalo, že bylo prvními zemědělci provozováno žárové zemědělství, v angličtině označované jako slash-and-burn. Předpokládalo se, že ve vybrané části smíšeného, převážně dubového lesa v blízkosti zakládané osady byly za pomoci kamenných seker částečně vykáceny stromy a poté byl v …

více »

Měření krevního tlaku v hodinkách Galaxy Watch může pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou

Společnost Samsung přináší výsledky nedávného výzkumu, který publikoval prestižní lékařský časopis Frontiers in Neurology. Podle této studie může měření krevního tlaku na hodinkách řady Galaxy Watch pomáhat pacientům s Parkinsonovou chorobou účinně zvládat tzv. ortostatickou hypotenzi, tedy akutní stavy nízkého tlaku způsobené nedostatečným stahováním cév. Ortostatická hypotenze je u pacientů s …

více »

Jak zajistit, aby se roboti dokázali pohybovat mezi lidmi

Pro lidskou inteligenci je naprosto určující, že máme tělo. Sestavu humanoidních robotů na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL) rozšířil iCub, první robot vybavený všemi smysly. Jeho vlastnosti, zejména elektronická kůže, otevírají na katedře kybernetiky FEL ČVUT nové možnosti poznávání lidského mozku s pomocí umělé inteligence. Robot iCub měří na výšku něco …

více »

Nejstarší prosné pivo ve vědru z doby bronzové

Pivo blížilo dnešnímu pivnímu stylu lambik. Pozůstatky nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě s největší pravděpodobností ukrývalo bronzové vědro pocházející z 9. století před naším letopočtem, které v roce 2017 objevil tým archeologů u Kladiny na Pardubicku. Zbytky obsahu této nádoby z doby bronzové zkoumali vědci z Univerzity Palackého v …

více »

Vinaři se snaží zkrotit oxid uhličitý a zpětně jej využít

Plyn, který samovolně vzniká v každém provozu, vinaři dosud paradoxně nakupují. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci se společností M-ex Production s.r.o. přišli s novou unikátní technologií, která umožňuje jímání kvasných plynů, zejména oxidu uhličitého. Ten se uvolňuje samovolně při fermentaci, tedy kvašení. Může být přitom nebezpečný, protože …

více »

Je pro štiku lepší lovit ze zálohy, nebo aktivně?

Nová studie vědců z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR se zaměřila na otázku, jak se změní chování vodních dravců, když se v přirozených podmínkách velkých jezer budou či nebudou vyskytovat vodní rostliny. Jako modelový druh pro studii si vědci vybrali štiku obecnou. Tento druh je totiž známý jako dravec, který …

více »

Závažnost Covid-19 lze odhadnout z výtěru nosohltanu

Při běžně prováděném výtěru z nosohltanu lze předpovědět závažnost aktuálně probíhajícího infekčního onemocnění. Nově vznikající univerzitní společnost GeneSpector Innovations, s.r.o., podala patentovou přihlášku na novou diagnostickou metodu, která umožňuje z výtěru z nosohltanu předpovědět závažnost akutně probíhajícího infekčního onemocnění. Tato metoda byla vyvinuta týmem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a …

více »

Karborany mohou pomoci při léčbě nádorů

periodická tabulka

Vědci nalezli způsob, jak připravit první kladně nabité karborany – tedy sloučeniny boru, vodíku a uhlíku. Objev může pomoci k efektivnějšímu léčení některých zhoubných nádorů pomocí protonové borové záchytové terapie. Tyto sloučeniny lze dopravit přímo do rakovinotvorné buňky, po jejím zničení pak okolní tkáň zůstane nepoškozená. Na výzkumu spolupracovali vědci …

více »

Jak se měnily názory na vznik jeskyní

Vznik vápencového krasu, tedy krasových jevů na povrchu i v podzemí, je spojen s typickou vlastností vápenců – jejich rozpustností. Přitom rozpustnost kalcitu (CaCO3), hlavního minerálu vápenců, je v čisté dešťové vodě jen velmi malá. Aby voda kalcit lépe rozpouštěla, musí být výrazněji nasycena nějakou další složkou, až potom se z ní stane silnější …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close