Komety jsou lidstvu známy od nepaměti. Můžeme dokonce předpokládat, že mohly zaujmout i naše pravěké předky. Pokud tedy někdy zdvihli oči k noční obloze. Však jasný ohon komety, jak si je ostatně dodnes znázorňujeme a představujeme, by je jistě zaujal. Stejně jako zaujal i starověké i středověké pozorovatele oblohy. Zajímavé …
více »Silikonové tracheální stenty: pokrok v plicní medicíně
Dušení v důsledku útlaku dýchacích cest, to je noční můrou nejen pacientů se zhoubnými nádory plic a mezihrudí. Jedinou pomocí je často zavedení speciální protézy do dýchacích cest, která pomáhá udržovat průchod vzduchu. Klinika nemocí plicních a TBC, Fakultní nemocnice Brno zavedla novou metodu léčby takto vážně nemocných pacientů. Výkony …
více »Rýže, které nevadí slaná voda, a výzkum rostlin snášejících extrémní sucho
Domestikace některých divoce rostoucích rostlin, šlechtění kvalitnějších odrůd palmy datlové nebo pěstování rýže, kterou by bylo možné zavlažovat slanou vodou. Čeští rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky AV ČR spolupracují s vědci ze Saúdské Arábie na výzkumu, jehož cílem je adaptovat plodiny na nepříznivé podmínky vyvolané změnou klimatu. Pěstovat rostliny, …
více »Drobní pěvci stárnou obdobně jako lidé
O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením doc. Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto např. i běžné sýkory koňadry …
více »Nový nanomateriál připomíná povrch Marsu
Z křemenné hmoty vyrůstají tyčovité nanočástice železa, které vytváří krátery na povrchu katalyzátoru. Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) vyvinuli ve spolupráci s kolegy z Leibnizova ústavu pro katalýzu v německém Rostocku …
více »Senzory z FEI VŠB-TUO pomáhají na covidových jednotkách
Vědci z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO vyvinuli bezdrátový senzor monitorující koncentraci kyslíku v ovzduší na covidových jednotkách Fakultní nemocnice Ostrava, kde probíhá léčba kyslíkovou terapií. Při ní ale hrozí nejen výskyt nebezpečné koncentrace kyslíku, ale i nebezpečí požáru nebo výbuchu. Komerčně dostupný bezdrátový senzor pro měření koncentrace kyslíku neexistoval, …
více »Ježci v hlavní roli příběhu o vzniku bakteriální rezistence
Rezistence k antibiotikům je důsledkem evolučních závodů ve zbrojení mezi mikroskopickými houbami a bakteriemi na tělech ježků. Takový závěr vyplývá z nové vědecké studie publikované v prestižním vědeckém časopise Nature. Účastnili se jí i dva čeští vědci, Barbora Černá Bolfíková z České zemědělské univerzity v Praze a Pavel Hulva z …
více »Záhadné záření od černých děr může naznačovat červí díry a paralelní vesmíry
Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch …
více »Je náš vesmír nestabilní?
Představa vesmírných prostor 10 na 50 větších, než je pozorovaný vesmír, je jistě ohromující. Teorie velkého sjednocení i teorie superstrun však v sobě skrývají ještě jednu zneklidňující možnost – náš vesmír by mohl zaniknout v obrovské katastrofě. Od dávných časů se spekulovalo o tom, jak náš svět skončí – zda …
více »Orionův krb: ESO zveřejnila nový pohled na mlhovinu Plamínek
Nový záběr z produkce Evropské jižní observatoře ESO zobrazuje část souhvězdí Orion. Oblast na snímku připomíná působivý ohňostroj jako stvořený k oslavě nového roku. Není však třeba se obávat, v tomto známém souhvězdí nic nehoří ani neexploduje. V ohnivých barvách je zde zobrazena mlhovina Plamínek a její okolí na rádiových …
více »