science

Z dějin vědy: Brýle

Kolem roku 1000 n. l. už byly běžné „čtecí kameny“ – krystaly nebo segmenty skleněné koule, které položeny na text zvětšovaly písmena. Salvino d’Armate z Florencie (1258–1312), Giambattista della Porta (1535–1615), Edward Scarlett (1677–1743) Historik Lois N. Magner napsal: „Použití brýlí muselo mít mimořádný vliv na to, jak lidé vnímali …

více »

Synchronizace mezi druhy je pro stabilitu rostlinných společenstev důležitější než prostá druhová bohatost

Hlavní kritériuum stability: Do jaké míry jsou reakce jednotlivých druhů na prostředí jsou na sobě nezávislé. Stabilita rostlinných společenstev závisí ve větší míře na tom, jestli spolu rostoucí druhy reagují odlišně na vnější podmínky než na druhové rozmanitosti společenstva. K těmto závěrům došla studie, na které se podíleli vědci z Botanického ústavu …

více »

Výzva panelistů 3. diskusního fóra Přírodovědecké fakulty UK

S vědomím, že základním posláním univerzit je předávání vědeckých poznatků široké veřejnosti, jsme uspořádali v úterý 13. 10. 2020 k problematice viru SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19 online veřejné diskusní fórum. Současnou situaci u nás vyhodnocujeme jako extrémně závažnou. Narůstající počty osob s COVID-19 vyžadující hospitalizační péči v nejbližších dnech velmi …

více »

Nový materiál pro spintroniku s překvapivě jednoduchou strukturou

Mechanicky silně deformovaný EuO by se měl stát multiferoický. Výzkumný tým Stanislava Kamby z Fyzikálního ústavu AV ČR se rozhodující měrou podílel na vývoji nového magnetického materiálu s překvapivě jednoduchou krystalovou strukturou kuchyňské soli. Protože magnetizace je v tomto materiálu silně závislá na elektrickém poli, šel by použít v magnetických …

více »

Všudypřítomná voda: tekla i po povrchu planetky Bennu?

Některé balvany na povrchu Bennu obsahují žilky uhličitanů – to by mohlo naznačovat, že mateřské těleso, ze kterého vznikla planetka Bennu, mohlo mít hydrotermální aktivitu. První americká mise určená k dopravě vzorků z planetky pomohla zjistit mnoho zajímavých informací o materiálu, který bude za pár dní odebírat. V rámci speciálního …

více »

Smrt špagetifikací: Poslední okamžiky hvězdy pohlcené černou dírou

Ačkoliv se jedná o mohutný a jasný úkaz, až dosud měli astronomové při zkoumání těchto záblesků problém. Pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších astronomických organizací po celém světě se vědcům podařilo zachytit vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející ‚slapové roztrhání‘ hvězdy superhmotnou černou dírou. Zjasnění, které jev …

více »

IT4Innovations o krok blíže ke zprovoznění nejvýkonnějšího superpočítače v ČR

Superpočítač o výkonu 15,2 PFlop/s by mohl být v první desítce v Evropě a mezi 50 nejrychlejšími superpočítači na světě. Počátkem října došlo k podpisu smlouvy na pořízení nejvýkonnějšího superpočítače v ČR, který se zařadí i mezi nejvýkonnější v Evropě. Smlouva byla podepsána mezi Evropským společným podnikem pro vysoce výkonnou …

více »

Vědci úspěšně zrekonstruovali tajemné brouky z období dinosaurů

Podrobně zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli v roce 2019 badatelé v barmském jantaru, se podařilo mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Davida Perise z německé University of Bonn a Robina Kundraty z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). Pomocí moderní výpočetní tomografie …

více »

Astrofotografie: Temná a reflexní mlhovina v Cefeovi

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 – temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský. Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během otáčení Země prostě pod obzor nedostanou. Některá …

více »

Čeští vědci budou s misí LISA zkoumat gravitační vlny

LISA (Laser Interferometer Space Antenna) je třetí velkou “vlajkovou” misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která se aktuálně nachází ve fázi přípravy. Mise LISA bude vůbec první v kosmu umístěnou observatoří měřící gravitační vlny. LISA má být vypuštěna v roce 2034. Mise LISA Mise bude sestávat z 3 družic, …

více »