science

Největší pavouk Evropy slíďák tatarský v Zoo Praha

Je 31 milimetrů opravdu rekord? Zoo Praha v neděli slavnostně otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice …

více »

Život před smrtí hvězdy

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Jak se rozšíří obyvatelná oblast ve fázi rudého obra? Obyvatelná oblast není zrovna ideální termín. Neříká moc o obyvatelnosti a je to velmi zjednodušující pomůcka. Ale pro některé složitější výklady se hodí více než čísla o oslunění a rovnovážné teplotě. Hvězda většinu svého života stráví v hlavní posloupnosti (HP). Během …

více »

Fantastická lingvistika: Logické jazyky a Gulliverovy cesty

V 17. století se vzedmula první velká vlna konstruovaných jazyků. Tentokrát se nejednalo převážně o náboženské, mystické nebo umělecké jazyky, jaké známe z dřívější doby, nýbrž o jazyky filozofické. Tyto jazyky jsou založeny na klasifikaci idejí, některé z nich se dokonce snaží zahrnout všechny encyklopedické informace. Tisíc let užívali učenci …

více »

Největší pohřebiště kultury zvoncových pohárů

Nejstarší zlaté ozdoby v ČR. Pohřby zhruba padesátky mužů, žen i dětí objeveny na Slánsku. Od srpna 2018 do května 2019 proběhl jeden z nejrozsáhlejších archeologických výzkumů na území Čech. Třináctikilometrový řez krajinou před výstavbou silnice I/16 Slaný – Velvary odkryl sídlištní i pohřební nálezy z posledních pěti tisíců let působení člověka. …

více »

Jak vznikají lipidové nanodomény

Lipidy podobného typu se shlukují do dynamických útvarů o rozměrech několika desítek až stovek nanometrů. Vědcům z Heyrovského ústavu se díky unikátní technice podařilo proniknout do nitra buněčných membrán. Heyrovského ústav Akademie věd se může pochlubit další publikací výzkumné práce v prestižním magazínu Journal of Physical Chemistry Letters. Tento významný vědecký …

více »

Genetické příčiny mikrocefalie

Objeveny dvě mutace způsobující mikrocefalii a neurodegenerativní poruchy. Tým Keitha Caldecotta z Ústavu molekulární genetiky AV ČR nově identifikoval dvě doposud nepopsané genetické mutace a dokázal, že způsobují mikrocefalii tedy abnormálně malý objem lebky. Objev, který byl nedávno publikován v časopise Neurology Genetics, může zásadním způsobem přispět k léčbě neurodegenerativních a …

více »

Český Siemens zprovoznil 300kWh bateriové úložiště

Tuzemské aplikační centrum Siemens, které se zaměřuje na řešení pro akumulaci elektrické energie v části střední a východní Evropy, nainstalovalo 300kWh akumulační systém o výkonu až 300 kW. Zařízení, které má především zajistit prodloužení dodávky pitné vody v případě poruchy vnější elektrické sítě v jižním Burgenlandu, si objednala rakouská vodohospodářská …

více »

Množství uhlíku v lesích se může i snížit

Zrychlený růst stromů způsobený oteplováním klimatu se nemusí nutně promítnout do vyššího ukládání uhlíku. To naznačuje studie mezinárodního týmu vědců vedeného prof. Büntgenem, který působí v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a na Universitě v Cambridge, uveřejněná v časopise Nature Communications. Tým vědců zjistil, že se zvyšující se teplotou stromy rostou …

více »

Rozptyl elektronů v nanokrystalech a vývoj léků

Určení absolutní konfigurace nově syntetizovaných molekul pro chirální molekuly. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR publikovali v prestižním americkém časopise Science. Jejich výzkum, na kterém se podílela i Vysoká škola chemicko-technologická a farmaceutická společnost Zentiva, se týká nových možností využití rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech. Základem nové, vylepšené metody je …

více »

Oteplování dle skeptika: sopky, vodní pára a Jupiter

V 90. letech sopečná aktivita polevila, vyčistilo se ovzduší a to přispělo k oteplení. Zastánci skleníkové hypotézy nechtějí připustit, že Slunce mohlo mít na klima vliv i v minulosti. Přestože bývalo pravidlem dávat malou dobu ledovou do souvislosti s poklesem sluneční aktivity, zejména Maunderovým minimem v 17. století. Tehdy ze …

více »