„Viry, tvorové na hranici živých a neživých organismů, oplývají ďábelskou genialitou, která mě nikdy nepřestane udivovat,“ říká Dominik Hrebík, první autor nedávno publikované studie, která odhaluje překvapivé chování rhinovirů. Dominik Hrebík, doktorand z výzkumné skupiny Pavla Plevky, studuje trojrozměrné struktury virů pomocí kryo-elektronové mikroskopie. Tato technologie mu pomohla popsat, jak …
Read More »V době ledové pronikali do Evropy stepní hlodavci
Mezinárodní tým vedený Pavlem Stopkou z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV objevil a popsal šíření drobných savců z Asie na přilehlé ostrovy a také do Evropy. K odhalení evoluční historie pomohla genová sekvenace stovek vzorků z myšice temnopásé (Apodemus agrarius). Studie, která nyní vyšla v prestižním vědeckém časopisu Genes, může pomoci s předpovědí migrace dalších hlodavců …
Read More »Nový minerál maletoyvayamit
Maletoyvayamit s chemickým vzorcem Au3Se4Te6 byl nalezen v koncentrátech těžkých minerálů Au rud. Ne každý den se vědcům při provádění geologických studií podaří v přírodě nalézt nový minerál. Jeden takový se při výzkumech v odlehlých oblastech Kamčatky podařilo popsat skupině ruských a českých vědců za přispění pracovníka Přírodovědecké fakulty Univerzity …
Read More »Vědci chtějí hledat exoplanety v systému Alfa Centauri pomoci radioteleskopů a astrometrie
Na konci roku 2013 odstartovala do vesmíru družice Gaia, která by v budoucnu mohla přinést spoustu objevů pomoci astrometrie. Metoda je citlivá na relativně blízké hvězdy (desítky parseků), ale na ty úplně nejbližší se nehodí. Pomůže radioastronomie? Astrometrická metoda je v jistém ohledu podobná měření radiálních rychlostí. Planeta a hvězda …
Read More »Z Gödelova důkazu nevyplývá, že jsme něco víc než stroje
Už prostý fakt, že neumíme naprogramovat „gödelizaci“, by v nás měl vzbudit jisté pochyby, zda ji za všech okolností zvládneme my sami. Možnost trucovitě opakovat Gödelův argument posloužila mnoha lidem jako zbraň při prosazování názoru, že lidské myšlení zahrnuje určité prchavé a těžko pochopitelné prvky, které počítače nedokážou napodobit. Významným …
Read More »Kdo nemá zlato, musí vzít zavděk mosazí – aneb jak surtarbrandur zahřál Islanďany. Několikrát…
Island vstupuje do 20. století. Ostrov ležící na severozápadním okraji Evropy, mezi běžnými Evropany známý jako země mýtů a legend, již po staletí pod nadvládou Dánska. Ekonomika Islandu stojí z velké části pouze na rybolovu a zpracování ryb. Jejich export tvoří 77% veškerého vyváženého zboží; hrubý domácí produkt na obyvatele …
Read More »Citlivost antigenních testů se skokově liší
Mezi devíti nejčastěji používanými antigenními testy pro samotestování na SARS-CoV-2 ve školách, institucích a firmách jsou z pohledu jejich citlivosti významné rozdíly. Vyplývá to ze studie české biotechnologické společnosti Bioinova, která testování provedla na v ČR nejrozšířenější takzvané britské mutaci koronaviru. Zatímco při vysoké koncentraci viru je pozitivní signál s …
Read More »Nový dalekohled se zapojí do ochrany Země před nebezpečnými asteroidy
Dalekohled TBT2 – technologický demonstrátor Evropské kosmické agentury (ESA) umístěný na Observatoři La Silla (ESO) v Chile – zahájil svůj operační provoz a stal se součástí celosvětového úsilí při odhalování blízkozemních planetek. Společným koordinovaným pozorováním se svým partnerským teleskopem pracujícím na severní polokouli bude TBT2 propátrávat oblohu, hledat asteroidy, které …
Read More »Nový fond podpoří spolupráci vědců z České republiky a MITu
Program MIT-Czech Republic Seed Fund bude v příštích třech letech rozdělovat každoročně 100 tisíc USD. Navazování vědecké spolupráce mezi vědci z České republiky a světoznámého Massachusettského technologického institutu (Massachusetts Institute of Technology, MIT) usnadní nový program MIT-Czech Republic Seed Fund. Fond vzniká ve spolupráci MIT, Akademie věd ČR a Ústavu organické chemie …
Read More »Jak vichřice narušují přirozené lesy? Letokruhy odpoví
Data z Národních inventarizací lesa ukazují, že v evropských lesích stojí narušení stromů větrem za přibližně polovinou jejich celkové úmrtnosti. Sčítání škod krátce po události probíhá jen zřídka a odpověď na otázku, jaké typy vichřic mortalitu způsobují, je nejasná. Tým z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze však ukazuje, že správnou cestou při jejím hledání může být dendrochronologie. Prostřednictvím letokruhů stromů mohou vědci zjistit, …
Read More »
Sciencemag.cz
