science

Piezoelektrický jev u jednotlivých molekul

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Průlom ve studiu elektromechanického chování molekul umožní nanogenerátory elektrické energie. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci prokázali existenci piezoelektrického jevu u jednotlivých molekul. Práce publikovaná v prestižním časopise Journal of the American Chemical Society představuje průlom ve studiu …

více »

Nejstarší plaz na Slovensku

dinosaurus, ilustrační autor Mariana Ruiz, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Výskyt štvornožcov z obdobia druhohôr na našom území bol donedávna neznámy. Zmenu priniesol až nový nález doktora Andreja Čerňanského, paleontológa z Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského, ktorý objavil kostru najstaršieho plaza na našom území. Výskyt štvornožcov vrátane plazov z čias druhohôr, teda z obdobia, keď na Zemi žili dinosaury, nebol na …

více »

Střelný prach a Evropa

Čínští chemici experimentovali od 9. století se střelným prachem nižšího stupně, a vytvářeli ohňostroje a zápalné bomby. Ve 12. a 13. nějaký dnes již anonymní kutil přišel na to, že když se přidá ledek, vznikne skutečný střelný prach. Místo hoření tato směs totiž při zapálení explodovala. A když byla nacpána …

více »

Robot, který nepotřebuje programátora

Řešením pro výrobu šarže velikosti 1 by mohl být dvouruký inteligentní prototyp robota. Aby roboty uměly plnit úkoly autonomně, ne jen striktně automaticky, je snem každého výrobce menších šarží a těch, kteří musejí vyrábět mnoho různých variant téhož produktu. Trh si totiž stále více žádá kustomizované produkty, tedy výrobky tzv. …

více »

Apetit bičíkovců ovlivňuje čistotu sladkých vod

Podstata čištění vody: rozpuštěné organické látky využívají bakterie, jimi se pak dále živí bičíkovci. Významnou součást sladkovodních ekosystémů tvoří heterotrofní bičíkovci, což jsou drobné prakticky bezbarvé jednobuněčné organismy o velikosti většinou 2-8 µm. Tito nepatrní dravci představují důležitý mezičlánek v potravním řetězci sladkých vod, protože se živí zejména bakteriemi žijícími …

více »

Výzkum auxinu pomůže vyvíjet šetrnější herbicidy

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Vědci využili buněčnou kulturu tabáku pěstovanou v živném roztoku a přidávali radioaktivně značený syntetický auxin. Dnešní zemědělství se neobejde bez herbicidů – přípravků hubících plevely. Mnoho takových látek působí na plevele stejně jako vysoké dávky rostlinného hormonu auxinu. Vědci z ústavu Ústavu experimentální botaniky AV ČR a z britské University …

více »

Svět australopitéků

Živého australopitéka nikdo z nás neviděl a žádná srovnatelná analogie v současnosti neexistuje. Pokud si tedy při rekonstrukci jejich života dovolíme použít analogii s žijícími primáty, je na místě opatrnost a rezervovanost. Pohybujeme se na půdě evolucionistických interpolací, kdy víceméně intuitivně hledáme jakési mezistupně mezi chováním zvířecím a lidským. A …

více »

Proton-borová záchytná terapie je efektivnější

Použití proton-borové jaderné reakce ke zvýšení efektivity ničení rakovinných buněk v protonové terapii bylo experimentálně prokázáno. Je to výsledek vědecké spolupráce mezi výzkumníky z Fyzikálního ústavu AV ČR (ELI Beamlines) v Praze, Laboratori Nazionali del Sud (LNS-INFN) v Katánii, Katedrou fyziky University of Naples Federico II (DoP-UoN) a Fondazione Bruno …

více »

Casimirova síla, elektronika a nanotechnologie

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Nové experimenty ukazují, že přitažlivý efekt Casimirovy síly může vznikat mezi dvěma objekty libovolného tvaru. Výzkum, který realizovali američtí vědci, by mohl pomoci zdokonalit řadu praktických zařízení od airbagů až po mobilní telefony. V roce 1948 vyslovil holandský fyzik Hendrik Casimir zdánlivě protismyslnou myšlenku: dvě nenabitá, paralelní zrcadla nebo desky …

více »

Objev exoplanet v cizí galaxii?

Všechny dosud objevené exoplanety se nacházejí v naší Galaxii. Většina je paradoxně dál, než bychom si přáli – stovky světelných let. Může za to Kepler a výběr zorného pole pro primární misi, ale postupně se daří hledat planety také u nejbližších hvězd. Nejčastější používané metody jsou citlivé na planety u …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close