science

Mohou primordiální magnetická pole vyřešit záhadu Hubbleovy konstanty?

Hubbleovo napětí (tension) zde bylo zmiňováno již mnohokrát. Jde o problém s různými hodnotami Hubbleovy konstanty stanovované různými metodami. Vědce nyní napadlo, zda by situaci nemohla pomoci myšlenka původně navržena k vyřešení jiné kosmologické záhady – původu magnetických polí ve vesmíru. Nová studie zkoumá, zda by extrémně slabá magnetická pole, …

Read More »

Odhalili nový mechanismus růstu vodivých pletiv

Polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci (UP) …

Read More »

Patogeny ve vodě odhalíme už za několik hodin

Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví. Novinka totiž detekuje a identifikuje DNA patogenních mikroorganismů, v laboratoři se tedy nemusí bakterie …

Read More »

Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a vysoká teplota vody

Atmosférický dusík je sinicemi fixován ve formě amoniaku a ten je pro ryby toxický. Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic …

Read More »

Umělá inteligence kopíruje vědce, má své výsledky umět zdůvodňovat

Výzkumníci z australské Monash University a dalších institucí vyvinuli nástroj generativní umělé inteligence, který má napodobovat práci vědců a podporovat a urychlovat proces vědeckých objevů. Systém LLM4SD (Large Language Model 4 Scientific Discovery) podle autorů dokáže provádět základní kroky vědeckého výzkumu, tj. vyhledávat užitečné informace z literatury a vytvářet hypotézy …

Read More »

Mohlo by buněčné jádro být virového původu?

Vědci již dlouho snaží odhalit původ virů, jejich evoluci i souvislost s buněčným stromem života. Přitom se objevuje i řada překvapivě působících hypotéz. Masaharu Takemura z Tokyo University of Science (TUS) a Philip Bell z Macquarie University v Sydney navrhli v roce 2001 teorii virového původu buněčného jádra, tzv. virovou …

Read More »

Týden na ITBiz: Velké jazykové modely překonávají člověka i v emoční inteligenci

Čip využívající spinové vlny funguje poprvé bez externích magnetů. Počet kybernetických incidentů v ČR byl v lednu nejvyšší za poslední rok. Čip využívající spinové vlny funguje poprvé bez externích magnetů Vědci vytvořili první integrované a plně laditelné zařízení založené na spinových vlnách (magnonech), které otevírá nové možnosti pro telekomunikace budoucnosti, …

Read More »

Sonda Juno změřila mocnost ledového krunýře Europy

Data z mise Juno od agentury NASA poskytla nové informace o mocnosti a podpovrchové struktuře ledové krusty obklopující Jupiterův měsíc Europa. S použitím palubního mikrovlnného radiometru MWR (Microwave Radiometer) mohli vědci zapojení do mise určit, že průměrná mocnost krunýře se v oblasti pozorované během průletu sondy kolem Europy z roku …

Read More »