science

Objev měsíce u exoplanety: Může mít ale měsíc velikost Neptunu?

Před pár dny byla zveřejněná studie, podle které byl možná objeven první exoměsíc. Slovo možná je potřeba podtrhnout, protože vědci zakládají existenci Kepler-1625b i na pozorování pouhých tří tranzitů její planety. Přítomnost exoměsíce se projevila v nepatrných změnách světelné křivky. V říjnu bude další tranzit pozorovat Hubblův kosmický dalekohled, takže …

více »

Vesmírná radiace na Zemi

Vědcům se s pomocí laser-plazmového urychlovače podařilo vytvořit radioaktivní záření, které je srovnatelné s tím, jež obklopuje naši planetu. Kosmické záření a jeho vliv na vesmírné přístroje i lidský organismus tak bude možné zkoumat přímo na Zemi. Vesmírná radiace představuje jednu z hlavních překážek pro pilotované výpravy mimo Zemi. Vysoce …

více »

Jak se sítnice lidského oka adaptuje na změnu osvětlení?

Na schopnosti sítnice adaptovat se na změnu osvětlení se podílí bílkovina rekoverin. Prestižní časopis Americké chemické společnosti ACS Central Science otiskl článek skupiny Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který úspěšně modeluje klíčový krok při adaptaci pigmentových buněk sítnice na změnu světelných podmínek. Rekoverin je bílkovina, …

více »

Stěhování nádorů – česko-americký spor o patent

Američtí lékaři před několika týdny představili objev, který pravděpodobně přispěje k léčbě rakoviny – zjistili, že pokud zablokují dvě látky, které podporují migraci nádorových buněk, mohou zabránit metastazování nádorů. Jenže čeští anatomové a přírodovědci mají na tento „objev“ patent již od roku 2012. Bohužel český patent je pro světovou vědu …

více »

Vznikl by život na Zemi znovu?

Myšlenkový experiment: předpokládejme, že v jedné chvíli celá biosféra zahyne, nezůstane jediná živá buňka. Vraťme se ještě k „polévce“ a její heterogenitě. Problém přibližuje Kauffman (2004) na myšlenkovém experimentu z biosféry dnešní: vezmeme vzorek – třeba 1 gram – z každé bytosti přítomné v biosféře, rozemeleme do jediné dobře míchané …

více »

Algoritmy pro prediktivní řízení vytápění

Komplex budov ČVUT v Praze-Dejvicích ušetřil 5,6 milionu korun za vytápění. Díky metodě, kterou poprvé vyzkoušeli čeští vědci. V roce 2010 aplikovali vědci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT jako první v Evropě efektivní metodu, jak ušetřit náklady na vytápění budov. Systém tzv. prediktivního řízení nasadili přímo v komplexu budov ČVUT na adrese Technická …

více »

V pondělí 7. srpna večer vyjde nad český obzor částečně zatmělý úplněk

V pondělí 7. srpna ve 20:10 SELČ nastane nezvyklý úplněk, který budeme moci sledovat při východu Měsíce. Náš kosmický soused bude v té době zároveň procházet okrajem zemského stínu a my budeme svědky částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby byl z pravého spodního okraje neostře „ukousnutý“. Maximální fáze zatmění nastane …

více »

Jak lidské buňky reagují na poškození DNA

Problém nastává, pokud buňka z nějakého důvodu přijde o protein p53. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s kolegy z Karolinska univerzity ve Stockholmu zveřejnili objev, který nově nahlíží na to, co se děje v našich buňkách, pokud přijdou o svého „hlídače“ – zásadní protein p53. Výsledky …

více »

Téměř rekord: Exoplanety s nejkratší dobou oběhu

Na nově objevené planetě EPIC 228813918 b trvá rok jen 4 hodiny a 19 minut. Planetu objevil během mise K2 kosmický dalekohled Kepler a to v rámci kampaně číslo 10 od července do září 2016. Její poloměr je 0,9 Země. U červených trpaslíků se obyvatelná oblast nachází podstatě blíže k …

více »

Vrána k vráně sedá vs. Protivy se přitahují

Nejčastěji byla podobnost mezi partnery nalezena v případě extraverze. Nejen lidé, ale i další živočišné druhy, si své partnery vybírají na základě určitých charakteristik – a všímají si toho i lidová úsloví „vrána k vráně sedá“ nebo naopak „protiklady se přitahují“. Které z těchto úsloví platí? A je nějaký rozdíl …

více »