science

Jak se z vody stane led?

Výzkum vědců z univerzity v Göttingen a z VŠCHT Praha odhaluje vznik ledových nanočástic v atmosféře. Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých …

více »

Ozářená voda plná radikálů

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Výzkum vzešlý ze spolupráce vědců z VŠCHT Praha a z berlínského Helmholtzova centra pro materiály a energie odhalil vznik neočekávaných radikálů ve vodě působením rentgenového záření. Tyto radikály vznikají prostřednictvím doposud nepoznaného děje, kterým se voda zbavuje přebytečné energie. Objevený děj vrhá nové světlo na mechanismus poškození biologických molekul ionizujícím …

více »

Transplantace na přechodnou dobu

V Institutu klinické a experimentální medicíny provedli poprvé v historii první auxiliární transplantaci jater v České republice. Pětatřicetiletému pacientovi s akutním selháním jater po předávkování paracetamolem odstranili jen půlku zasažených jater. Místo ní mu transplantovali nový levý lalok jater ze zemřelého pacienta, který podpoří regeneraci zbylé části. Díky tomu nebude muset do …

více »

Nejnovější typ dlouhodobé srdeční podpory pomáhá i tam, kde už nelze transplantovat

Austrálie, Rakousko, Kanada, Kazachstán, Německo a Česká republika – šest zemí, v nichž bylo vybráno devět nejšpičkovějších center, která jako první na světě mohla implantovat pacientům nejnovější typ dlouhodobé srdeční podpory HeartMate III. Pražský Institut klinické a experimentální medicíny takto pomohl zatím čtyřem pacientům, kterým by jiné dostupné metody v rámci …

více »

Enzymy preferují při syntéze DNA umělé nukleotidy

Vědci ze Společné laboratoře bioorganické a medicinální chemie nukleových kyselin Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (tým Prof. Hocka) objevili celou skupinu umělých značených nukleosidtrifosfátů, které jsou překvapivě mnohem lepšími substráty pro DNA polymerasy než přirozený nukleotid (dATP), a tudíž tyto enzymy preferenčně …

více »

Podivné protoplanetární disky ve dvojhvězdném systému

Astronomové využívající dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili u obou složek mladé dvojhvězdy podivné skloněné prachové disky s probíhající tvorbou planet. Pořízená data představují dosud nejlepší záběry protoplanetárních disků ve dvojhvězdném systému. Nové výsledky rovněž pomáhají vysvětlit, proč mnohé exoplenaty – na rozdíl od planet ve Sluneční soustavě – …

více »

Genetický plán pšenice

Plán dědičné informace pšenice publikovalo 18. července 2014 v prestižním vědeckém časopise Science Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC). Vědci sdružení v konsorciu popsali strukturu dědičné informace této plodiny a zásadním způsobem přispěli k porozumění evoluci nejvíce pěstované obiloviny na světě, která hraje klíčovou roli ve výživě lidstva. Genetický …

více »

Archeologický nález kostela na Vyšehradě

V červenci 2014 pokračoval výzkum Archeologického ústavu v Praze v prostorách baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě. Výzkum, který přinesl velmi zajímavé poznatky v oblasti raně středověké církevní architektury, finančně podpořili Magistrát hlavního města Prahy, královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. a Pražský archeologický fond. V …

více »

Záhadná síla tvarující pískovcové skalní tvary po celém světě byla odhalena českými geology

Pískovce jsou na celém světě proslaveny velkolepými útvary, jako jsou skalní brány, věže, sloupy, převisy. Vznik takových podivuhodných útvarů však doposud nebyl uspokojivě vysvětlen. Geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu a Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd provedli experimenty, které odhalují, že pískovcová skála funguje jako propojený a …

více »

Formování hvězdného prachu v okolí supernovy

Tým astronomů sledoval v přímém přenosu vznik hvězdného prachu – jako následek výbuchu supernovy. Poprvé se jim tak podařilo ukázat, že tvorba kosmického prachu probíhá ve dvou fázích – začíná krátce po samotné explozi, ale trvá po mnoho následujících let. K analýze světla přicházejícího ze supernovy SN 2010jl ve fázi …

více »