Měchovci jsou střevní paraziti patřící mezi hlístice. V tropických oblastech infikují stovky milionů lidí. Vyvinuli tak, aby přežívali v lidském střevě po celá léta a vylučovali molekuly, které jim umožňují koexistenci s hostitelem. Nyní vědci z Washington University School of Medicine v St. Louis využili tento mechanismus ve prospěch člověka …
Read More »Kovové implantáty pacientům na míru
Vytisknout kovový implantát podle CT snímku konkrétního pacienta. Upravit jeho povrch tak, aby jím lépe prorůstala kost. A zároveň z něj v místě operace postupně uvolňovat léčiva. Právě takové možnosti přináší nová špičková 3D tiskárna kovů, kterou pořídila VŠCHT Praha pro výzkum pokročilých kovových materiálů. Podle dostupných informací jde o …
Read More »Hmyzem roku 2026 je kudlanka nábožná
Dospělí samci zpočátku pro páření vyhledávají především syté partnerky. Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2026 Hmyzem roku kudlanku nábožnou. Kudlanka představuje dokonalého hmyzího predátora, který se od počátku milénia nebývale šíří Českou republikou. Zároveň díky pověstnému kanibalismu, velkým očím a postoji, který připomíná modlící se postavu, přitahuje kudlanka neustále …
Read More »Podivné větry přinášejí dosud nejjasnější náznaky magnetické aktivity u exoplanet
Skupina astronomů objevila dosud nejpřesvědčivější důkaz, že některé planety mimo naši sluneční soustavu mohou být magnetické. S využitím dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO a dalekohledu Gemini North vědci změřili rychlosti větru na sedmi velmi horkých exoplanetách podobných Jupiteru. Pozorování odhalila, že větry na těchto planetách jsou s největší pravděpodobností …
Read More »Jak nás změnilo zemědělství: V nedávné lidské evoluci byl přirozený výběr rychlý
Rozsáhlá studie dávné DNA téměř 16 000 lidí zahrnující období více než 10 000 let v západní Eurasii ukazuje, že přirozený výběr formoval moderní lidské genomy mnohem více, než se dosud předpokládalo. Nedostatek důkazů o opaku dlouho naznačoval, že směrovaná (usměrňující, direkcionální) selekce (výběr; v češtině terminologie různorodá, directional selection) …
Read More »Výzkum fotosyntézy může pomoci zemědělství čelit klimatické změně
Fotosyntetický aparát se během evoluce opakovaně adaptoval na extrémní podmínky. Mezinárodní tým vědců objasnil detailní strukturu fotosystému II u zelené mikrořasy Chlorella ohadii a popsal mechanismy, které této mikrořase umožňují přežívat a efektivně fotosyntetizovat i při extrémně vysoké intenzitě světla. Fotosystém II představuje zásadní proteinový komplex fotosyntetických organismů, odpovědný za …
Read More »Červnové večerní obloze letos vévodí jasné planety
V průběhu června budeme moci na pozdní večerní obloze za soumraku nízko nad severozápadem vyhlížet v těsné úhlové blízkosti Venuši a Jupiter, nejjasnější planety Sluneční soustavy. Nejtěsněji se vůči sobě budou jevit v úterý 9. června, kdy je bude dělit jen přibližně jeden a půl úhlového stupně. Červen je také …
Read More »Nový algoritmus pomáhá vědcům omezit agregaci proteinů
Vědci z národního superpočítačového centra IT4Innovations se podíleli na vývoji unikátního nástroje, který umožňuje identifikovat oblasti proteinů náchylné k agregaci a otevírá nové možnosti jejich využití v reálných aplikacích. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a Mezinárodním centrem klinického výzkumu vznikl prediktor AggreProt založený na hlubokých neuronových sítích, jehož přesnost byla …
Read More »Webbův dalekohled objevil černou díru starší než její galaxie
Co vzniklo dříve, galaxie, nebo černá díra v jejím středu? Jistě to nevíme, ale logika říká, že to měla být galaxie: velké hvězdy s krátkou dobou života v existující galaxii spotřebují své palivo a zhroutí se, čímž vytvoří černé díry, které budou pohlcovat okolní hmotu a postupem času se spojovat …
Read More »Klíšťata umí víc, než jsme si mysleli
Sialované glykoproteiny mohou hrát klíčovou roli ve vývoji klíštěte. Vědecký tým z Katedry chemie PřF JU učinil překvapivý objev v biologii klíšťat. Nová studie ukazuje, že klíště obecné (Ixodes ricinus) je schopno samo vytvářet kyselinu sialovou – molekulu, která je dosud spojována především s buňkami obratlovců včetně člověka. Objev zásadně mění …
Read More »
Sciencemag.cz
