science

Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě …

Read More »

Atomy s miony otevírají nové možnosti v jaderné fyzice

Miony jsou analogií elektronů, záporně nabité, ale mnohem těžší (a nestabilní). Náhradou elektronů za miony získáme zvláštní variantu atomů. Vědci z australské University of Queensland nyní uvádějí, že ve výzkumu mionových atomů dosáhli průlomu, a otevřeli tak cestu k novým experimentům v jaderné fyzice. Autoři nové studie pomocí teorie i …

Read More »

Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý

Imunitní systém dětí s nově diagnostikovaným diabetem 1. typu není přehnaně aktivní, ale naopak překvapivě nezralý a utlumený. Nová studie českých imunologů a dětských diabetologů publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že klíčové imunitní buňky včetně regulačních T lymfocytů u těchto dětí nedozrávají správně, což může přispívat k rozvoji autoimunitního …

Read More »

Genomická mapa Evropy od gravettienu po neolit

Gravettští lovci a sběrači tedy byli z převážné většiny příslušníky dvou genetických linií: věstonické, s afinitou k aurignacienským populacím Kostěnki a Sungir, a fournolské, asociované s jedinci z belgické lokality Goyet (Q116-1 a Q376-3). V tomto kontextu je zajímavá pozice mladší goyetské populace, datované mezi 28 tisíci až 26 tisíci …

Read More »

Dno oceánu na Europě má být pro život málo aktivní

Jupiterův měsíc Europa obsahuje pod ledovou krustou téměř jistě oceán kapané vody. Europu pokládáme ve Sluneční soustavě za jedno z nejnadějnějších míst pro hledání života (mimozemského, ale přitom cca pozemského typu). Nová studie ale pravděpodobnost/možnost života na Europě zpochybňuje. Paul Byrne (Washington University, St. Louis) a jeho kolegové došli k …

Read More »

Zelený led na Lipně: sinice překvapily uprostřed zimy

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno na konci roku 2025. Velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří provedli i odběry a analýzy vzorků. Vzhledem k tomu, že existuje velmi málo vědeckých záznamů tohoto jevu, bude …

Read More »

Modely pro události pozorované v kosmickém záření

Jak by se dala data z astročásticových experimentů na observatořích použít k vylepšení simulačních kódů? Jan Ebr, Jakub Vícha a Jiří Blažek z Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se podíleli na článku, který v uplynulých dnech vyšel v časopise Nature Reviews Physics. Článek se věnuje tématu ladění generátorů událostí, což jsou počítačové programy, …

Read More »

Bonobové mají teorii mysli

Pokud k nejednoznačným výsledkům docházejí experimenty zkoumající teorii mysli u psů, pak asi není překvapivé, že šimpanzi bonobo tento koncept chápou a používají. Bonobové v experimentu rozuměli, že lidé nemají k dispozici nějakou informaci – takže když od nich chtěli pamlsky, museli člověka nejprve upozornit, kde se pamlsek nachází. „Schopnost …

Read More »

Claudin-1 jako nečekaný strážce centrální tolerance

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy objevili zcela novou roli proteinu Claudin-1 v imunitním systému. Studie, jejímž hlavním autorem je Jiří Březina a spoluautory mimo jiné Matouš Vobořil, Jan Dobeš, Jan Pačes a Jan Černý (Katedra buněčné biologie), vyšla v prestižním časopise …

Read More »