Chystaný český dalekohled bude konstruovaný pro výzkum primárně kilonov, které vznikají při srážkách neutronových hvězd, nebo neutronové hvězdy a černé díry. Přípravu projektu na konstrukci prvního českého vesmírného dalekohledu, který bude optimalizovaný na ultrafialovou část spektra, odstartovali v těchto týdnech astrofyzici z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU). Projekt je vedený …
více »České středověké meče pomáhají pochopit historii Evropy
Meče se ve středověku využívaly nejen k praktickým účelům, ale vyjadřovaly i důležitou symboliku. Přesto se toho o nich ví poměrně málo na to, jak velký informační potenciál skrývají. Tématu se chopili vědci z obou Archeologických ústavů AV ČR a Národního muzea a vypracovali soupis mečů, který je svým rozsahem, …
více »Potvrzen výskyt slabého tornáda síly IF1 z večera 29. 6. 2022 u obce Sviny (západně od Veselí nad Lužnicí)
Terénní průzkum měl za cíl potvrdit hlášený výskyt tornáda u obce Sviny. Získané informace prokazují, že došlo ke kontaktu víru se zemským povrchem a ke vzniku škod na stromech, podle kterých je možné odhadnout intenzitu jevu na stupeň IF1 (dle nové International Fujita scale připravované Evropskou laboratoří silných bouří ESSL). …
více »Výroba vodíku solárním rozkladem vody na skle
Maximalizovat efektivitu a minimalizovat náklady při výrobě vodíku pomocí solárního rozkladu vody – právě o to se snaží tým vědců pod vedením Zdeňka Hubičky z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Cílem výzkumu je pokrýt zařízení vyrábějící vodík vrstvou citlivou na světlo s dokonalými vlastnostmi tak, aby při osvětlení vyrábělo nejvyšší …
více »K čemu měla v hlaholici sloužit 3 měkká i?
Věrozvěsta Cyrila a Jana Husa spojuje zásluha o evropská písma. Věrozvěst Cyril a Jan Hus, které si připomínáme 5. a 6. června, mohou mít víc společného, než se na první pohled zdá. Oba se totiž do dějin zapsali jako tvůrci evropského písma. Cyril vytvořil pro Velkou Moravu nové písmo hlaholici. …
více »Koronaviru se společnost nezbavila, odborníci se obávají dalších vln epidemie
Mírný nárůst počtu nakažených s koronavirem v Česku probíhá už několikátý týden v řadě, přes polovinu případů tvoří navíc nové subvarianty viru. Podle přednosty Kliniky infekčních chorob Petra Husy se situace začíná jevit jako vážná. Pokud se čísla nakažených zvedají už teď, pak dochází k letnímu vzestupu o dva měsíce …
více »Prozkoumají mimozemské oceány hejna malých sond?
Kryosonda by byla komunikačním lanem spojena s landerem na povrchu, který by zajišťoval komunikaci mise se Zemí. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří mezi projekty, které si na svou realizaci bude muset rozhodně trochu počkat. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož …
více »Česká družice má zkoumat okolí Měsíce
Vesmírná mise LVICE2 s vědeckými přístroji Akademie věd ČR, ČVUT a MFF UK přinese hlubší poznání vesmírného prostředí v okolí Měsíce a pomůže při plánování budoucích misí do Sluneční soustavy. Družice kompletně vyrobená v ČR by měla odstartovat nejpozději v roce 2026. Měsíc a jeho oběžná dráha se v současnosti …
více »Energie pro hvězdu smrti
Ke konstrukci laserové hvězdy smrti, schopné zničit celou planetu a terorizovat celou galaxii, jak je tomu ve Hvězdných válkách, bychom museli vytvořit ten nejsilnější laser, jaký si vůbec lze představit. V současnosti se nejsilnější lasery na Zemi používají k vytváření teplot vyskytujících se jinak pouze v jádrech hvězd. Jakožto součásti …
více »Ultracitlivé senzory na bázi grafenu: levnější a účinnější
Nový spektroelektrochemický senzor se skládá z vrstvy křemíku, na které je umístěna jedna vrstva grafenu. Vědci z Akademie věd vyvinuli nový typ ultracitlivého senzoru, který dokáže změřit a identifikovat velmi malé množství molekul. Při jeho konstrukci použili grafen, což otevírá novou cestu pro vývoj vysoce účinných a biologicky šetrných biosenzorů. …
více »