Sciencemag.cz
Doporučujeme
Dlouhodobé vystavení bakteriím, které způsobují záněty dásně (ozubice – periodontal disease) mohou údajně spustit Alzheimerovu chorobu. Je snad prevencí před touto formou demence lepší zubní hygiena?
Tvrdí to alespoň vědci z University of Illinois (Chicago) v PLOS ONE. Jejich studie prý ukazuje přímou souvislost mezi příslušnými bakteriemi a vznikem „alzheimerovských“ plaků v mozku. Výzkumníci vystavili bakteriím 10 myší, 10 sloužilo jako kontrolní vzorek. Po 22 týdnech měla první skupina myší v mozcích výrazně vyšší výskyt plaků amyloidů beta, v mozcích byl patrný zánět a tyto myši měly mnohem více přímo poškozených neuronů. Vše bylo navíc doplněno rozborem těchto amyloidů a analýzou RNA – chronicky infikované myši měly samozřejmě zvýšenou exprimaci určitých genů. V poškozených neuronech i mozkové hmotě byla nalezena i přímo DNA příslušných bakterií a jejich proteiny.
Studie byla provedena na „původních“ myších. K podobným výzkumům se obvykle používají modely geneticky modifikovaných myší, které jsou upraveny tak, aby se jim geny spojované s Alzheimerovou poruchou exprimovaly ve větší míře. Snadněji lze pak odhalit možné souvislosti, nicméně výsledky mohou platit pouze pro organismy k chorobě speciálně náchylné. Zde choroba vznikala u běžných myší, něco podobného může tedy hrát roli i u člověka.
Vladimir Ilievski et al. Chronic oral application of a periodontal pathogen results in brain inflammation, neurodegeneration and amyloid beta production in wild type mice, PLOS ONE (2018). DOI: 10.1371/journal.pone.0204941
Zdroj: MedicalXpress.com
Poznámky PH:
Když někdo záněty netrpí a zuby se mu nekazí, mohou ho bakterie ohrožovat stejně?
Další dohledávání ukazuje, že bakterie způsobující kaz/záněty v dásni se spojují s lecčím. Ať už záněty nebo i jen přímo přítomnost bakterií může s Alzheimerovou chorobou souviset i podle jiných zdrojů, je zde podezření na spojení s jinými neurodegenerativními chorobami, dokonce snad příslušné mikroorganismy mohou být nápomocné i při vzniku rakoviny tlustého střeva. Že by nečištění zubů opravdu představovalo takové zdravotní riziko? Nakolik ale těmto, po pravdě řečeno dost výstředně znějícím teoriím máme věřit? (Jinak by se možná dalo zkoumat statisticky, zda u lidí/v populacích s menším výskytem kazu i je i menší pravděpodobnost výskyty určitých onemocnění…)
Nakonec, nemůže hrát roli i to, že infikované myši zřejmě trpěly? (Duševní pohoda jako ochranný faktor.)
