Sciencemag.cz
Doporučujeme
Betelgeuze si před pár lety užila chvíle mediálního zájmu, když se spekulovalo o tom, že by se mohla připravovat na výbuch supernovy. Podle nové studie by podivné změny její svítivosti (pulzování) mohly být způsobeny tím, že má pro nás neviditelného společníka nazvaného Betelbuddy. Hypotetická hvězda s formálním názvem Alpha Ori B se při svém oběhu kolem Betelgeuze má chovat jako sněžný pluh, který vytlačuje prach blokující světlo z cesty, a Betelgeuze se tak dočasně zdá být jasnější. Nová studie je prozatím k dispozici na preprintovém serveru arXiv, ale už byla přijata k publikaci i v The Astrophysical Journal.
Změny jasnosti Betelgeuze se řídí dvěma periodami: krátká má o něco více než rok a dlouhá přibližně šest let. Vědci zkoumali, zda dlouhou („sekundární“) periodu změn jasnosti hvězdy nemohly způsobit i jiné procesy, jako například bouření nitra hvězdy nebo periodické změny jejího silného magnetického pole. Po kombinaci údajů z přímých pozorování Betelgeuze s pokročilými počítačovými modely, které simulují aktivitu hvězdy, ale tým dospěl k závěru, že zdaleka nejpravděpodobnějším vysvětlením je Betelbuddy.
„Vyloučili jsme všechny vnitřní zdroje proměnlivosti, které nás napadly a mohly by vysvětlovat, proč k zjasňování a ztmavování dochází tímto způsobem,“ uvádí hlavní autor studie Jared Goldberg z Flatiron Institute. Jediná vhodná hypotéza zní, že Betelgeuse má společníka.
Tým zatím přesně neurčil, co je Betelbuddy zač, ale předpokládá, že jde o hvězdu o hmotnosti až dvojnásobku hmotnosti Slunce. Z naměřených dat vyplývají pouze určitá omezení pro její hmotnost a oběžnou dráhu. Spoluautorka studie Meridith Joyce z University of Wyoming zmiňuje i exotičtější možnost, podle níž by mohlo jít o neutronovou hvězdu. To by se mělo dát ověřit v rentgenovém spektru.
Ať tak nebo tak, existenci společníka Betelgeuze samozřejmě bude ještě třeba ověřit přímým pozorováním.
Betelgeuze je červený obr asi 100 000krát jasnější než Slunce a má více než 400 milionkrát větší objem. Hvězda se blíží ke konci své životnosti a až zanikne, bude následná exploze dostatečně jasná, abychom ji mohli pozorovat během dne po dobu několika týdnů. Nicméně před několika lety došli astronomové ke shodě, že takové štěstí za našich životů mít nejspíš nebudeme a na příslušnou kosmickou show bychom si měli nechat zajít chuť.
Jared A. Goldberg et al, A Buddy for Betelgeuse: Binarity as the Origin of the Long Secondary Period in $α$ Orionis, arXiv (2024). DOI: 10.48550/arxiv.2408.09089
Zdroj: Simons Foundation / Phys.org, přeloženo / zkráceno
