Přesněji řečeno, elektromagnetická pole blesků. Nezdá se, že by se bouřky a blesky vyskytovaly tak často, aby podobný mechanismus měl nějaký evoluční/adaptivní význam, ale kdo ví.
Nad zeměkoulí je prý v každém okamžiku aktivních asi 2 000 bouří, organismy se v elektromagnetických polích s velmi nízkou frekvencí (ELF, extremely low frequency, 3-30 Hz, vlnová délka 100 000 až 10 000 km, extrémně dlouhé vlny – rádiová část spektra) koupou miliardy let. Tato pole vznikají z blesků prostřednictvím tzv. Schumanovy rezonance.
Podle studie publikované v Nature Scientific Reports (hlavní autor Colin Price, Tel Aviv University) mají Schumanova pole na živé buňky pozitivní dopad – pomáhají jim totiž lépe přežít situace, v nichž se buňkám nedostává kyslíku. V laboratorních podmínkách ovlivňovalo extrémně slabé magnetické pole o frekvenci 7,6–8 Hz srdce laboratorních potkanů: měnil se metabolismus vápníku, snižovaly se srdeční kontrakce i uvolňování kreatinkinázy (množství keratinkinázy odpovídá např. míře poškození srdečních buněk během záchvatu). Nicméně po vypnutí vnějšího pole se fungování srdce vrátilo k normálu, žádné stále změny se zaznamenat nepodařilo. (Poznámka PH: čili vlastně efekt by byl, pokud by se bouřka zrovna potkala s infarktem?)
Některé biologické systémy (i lidský mozek) vykazují elektrickou aktivitu s obdobnou frekvencí jako Schumanovy rezonance, ovšem stěží lze předpokládat, že by evoluce lidského mozku nějak reagovala na bouřky.
Potenciálně by snad na základě výše uvedených poznatků šlo uvažovat i nových terapeutických metodách.
Zdroj: Phys.org a další
Poznámky PH: Pole ELF se podobně jako jiné frekvence el.-mag. záření spíše sledují s ohledem na možné negativní účinky na lidské zdraví; záleží ovšem na intenzitě – velmi mírný vliv má snad existovat asi od 5 mikrotesla (v podstatě ale nic moc neprokázáno, respektive zdroje udávající opak bývají obvykle šarlatánské).
I kolem souvislosti Schumanovy rezonance a fungování lidského mozku lze snadno najít řadu pochybných „esoterických“ tvrzení.