CERN, autor obrázku: Maximilien Brice (CERN), licence obrázku Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.en)

Část dat z urychlovače LHC bude i v příštích letech přenášena po síti CESNET

Mezinárodní výzkumná laboratoř CERN zahájila novou etapu nabírání dat na největším urychlovači na světě LHC. Část z ohromného množství dat, které produkují experimenty prováděné na LHC, budou i během nové etapy zpracovávány prostřednictvím optické vědecko-výzkumné sítě CESNET.
Experimenty realizované na LHC už nyní dodávají řádově desítky petabajtů za rok. Data jsou zpracovávána ve stovce výpočetních středisek distribuovaných po celém světě. Jedním z nich je i středisko CZ Tier-2 s centrem ve Fyzikálním ústavu AV ČR (FZU).
„Střediska jsou logicky propojena softwarem, který z nich tvoří jednotnou gridovou infrastrukturu WLCG (Worldwide LHC Computing Grid). Velké nároky na dostatečnou propustnost sítě se řeší dedikovanými linkami LHCOPN (LHC Optical Private Network) a LHCONE (LHC Open Network Environment),“ vysvětluje Jiří Chudoba, zástupce České republiky v WLCG.
Středisko ve FZU je díky CESNET napojeno do LHCONE linkou o kapacitě 100 Gbps. Tato kapacita je plně využívána, špičky přenosů překračují datové toky 90 Gbps. „V rámci upgradu sítě CESNET3 bude vytvořen nový síťový uzel Na Slovance, tzv. Tier-3, pro mezinárodní distribuci a zpracování experimentálních dat,“ dodává Tomáš Košňar, technický koordinátor e-infrastruktury CESNET.
„Část úložných a výpočetních kapacit CZ Tier-2 je umístěna v Ústavu jaderné fyziky v Řeži a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze-Troji. Rychlou síť o kapacitě 20 Gbps, respektive 10 Gbps, mezi těmito body poskytuje také CESNET,“ dodává Jiří Chudoba.
V minulých třech letech prošly urychlovač LHC i velké detektory modernizací a údržbou, nutnými pro zvýšení energie a počtu srážek. V nové etapě nabírání dat, která podle současných plánů potrvá s kratšími přestávkami do roku 2025, je cílem dosáhnout dvojnásobného množství zaznamenaných srážek než během prvních dvou etap dohromady.
Již během první etapy se podařilo dosáhnout hlavního cíle programu LHC – objevu Higgsova bosonu experimenty ATLAS a CMS. Tento úspěch byl oznámen před deseti lety na úvod Mezinárodní konference pro fyziku vysokých energií ICHEP v Melbourne, což je nejvýznačnější akce oboru fyziky vysokých energií. V roce 2024 se tato konference bude konat v Praze. Po objevu Higgsova bosonu v roce 2012 byla hned v následujícím roce udělena Nobelova cena za fyziku dvěma teoretikům Françoisi Englertovi a Peteru Higgsovi, kteří už v 60. letech 20. století tuto částici předpověděli.

tisková zpráva sdružení CESNET

Astrofotografie: Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *