Archiv článků: cern

Částici stop v CERNu nenašli, supersymetrii opět nepotvrdili

Podle supersymetrie (SUSY) má mít každý fermion (ve smyslu základní částice) svoji supersymetrickou částici v podobě bosonu – a naopak. Superpartnerem kvarku top (nejtěžšího kvarku Standardního modelu) by pak byla částice skvark top – „stop“. V roce 2021 vědci z kolaborace CMS (Compact Muon Solenoid) v CERNu analyzovali celý soubor …

více »

V CERNu přesně změřili rychlost zvuku v kvark-gluonovém plazmatu

Neutronové hvězdy, ultrachladné atomové plyny a kvark-gluonové plazma vznikající při srážkách atomových jader na Velkém hadronovém urychlovači (LHC): všechny tyto tři formy hmoty mají mnoho společného. Představují tekutý stav hmoty složený ze silně interagujících částic. Nová studie vědců z projektu CMS v CERNu provedla dosud nejpřesnější měření rychlosti, kterou se …

více »

Magnetické monopóly v CERNu opět nenašli

Projekt MoEDAL na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) při hledání magnetických monopólů neuspěl. Existence částic, které mají magnetický náboj a jsou předpovězeny několika teoriemi rozšiřujícími Standardní model částicové fyziky, se neprokázala. Vědci ale výsledky nepokládají za neúspěch. Závěry mají výrazně „zúžit prostor“ (tj. vyloučit některé parametry), v němž by se magnetické …

více »

Studenti z Česka vytvořili v CERNu systém pro detektor ATLAS

Studenti tuzemské soukromé vysoké školy Unicorn University se mohou pochlubit nebývalým úspěchem. Vytvořili informační systém ITk Production Database, který zaznamenává každý detail o všech součástkách vnitřního detektoru pro experiment ATLAS – součást urychlovače částic v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Práce na vývoji informačního systému začaly v roce 2017 …

více »

Data o bosonu W nenašla žádnou fyziku za Standardním modelem

Nobelovou cenou odměněný objev Higgsova bosonu v roce 2012 vložil poslední chybějící dílek do skládačky Standardního modelu. Otázky ovšem zůstávají. Co leží za tímto rámcem? Kde se skrývají nové jevy, které by vyřešily zbývající záhady vesmíru, jako je povaha temné hmoty a původ asymetrie mezi hmotou a antihmotou? Jedním z …

více »

Století Herwiga Schoppera

Německý fyzik českého původu Herwig Schopper stojí za návrhem a realizací urychlovače PETRA v německém výzkumném ústavu DESY Hamburg. Byl ředitelem CERN v době výstavby elektronového urychlovače LEP, v jehož tunelech dnes najdeme protonový urychlovač LHC. Svou vědeckou kariéru zahájil jako výzkumný pracovník u Lise Meitnerové ve Stockholmu a stopu …

více »

Projekt CMS v CERNu pokročil v pátrání po temných fotonech

Temné fotony patří mezi hypotetické exotické částice, které nejsou součástí standardního modelu částicové fyziky. Průměrnou dobu života by měly mít delší než desetinu miliardtiny sekundy. Na to, co při srážkách obvykle produkuje urychlovač LHC v CERNu, to je docela dlouho. Nový výsledek projektu CMS („spolupráce“, CMS collaboration) definuje přísnější limity …

více »

Antihmota v gravitaci Země padá jako normální běžná hmota

Ne že by to někoho asi překvapilo, ale nové experimenty konečně přesvědčivě potvrdily, že ve vztahu ke gravitaci se antihmota chová jako hmota běžná. Fyzikové zkoumající (lehký) antivodík (antiproton spárovaný s pozitronem) prokázali, že gravitace ho táhne dolů a netlačí ho nahoru. Nové experimenty provedli vědci z projektu ALPHA (Antihydrogen …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close