Archiv článků: cern

Aktuálně předpokládáme, že magnetické monopóly mohly být přítomny v raném vesmíru, ale během rané exponenciální fáze jeho rozpínání (inflace) se rozředily na dnešní neznatelně malou hustotu. Vědci z experimentu ATLAS v CERNu nyní pátrali po dvojicích bodových magnetických monopólů s hmotnostmi až kolem 4 teraelektronvoltů (TeV). Tyto páry by mohly …

Od potvrzení existence Higgsova bosonu, které představovalo triumf Standardního modelu, uplynulo už přes 10 let, příslušný výzkum/objev se mezitím dočkal i Nobelovy ceny za fyziku. Tým projektu ATLAS z CERNu nyní informoval o tom, že se vědcům podařilo změřit hmotnost Higgsova bosonu přesněji než kdykoli předtím. Právě experimenty ATLAS a …

Podle výsledků několikastupňové reakce se rozhodne, zda i nadále vystačíme se Standardním modelem nebo se prokáže existence dosud neznámých, částic. Na konferenci Large Hadron Collider Physics týmy projektů ATLAS a CMS informovaly o tom, že se jim společně podařilo najít první důkaz vzácného procesu, při němž se Higgsův boson rozpadá …

Mezinárodní výzkumná laboratoř CERN zahájila novou etapu nabírání dat na největším urychlovači na světě LHC. Část z ohromného množství dat, které produkují experimenty prováděné na LHC, budou i během nové etapy zpracovávány prostřednictvím optické vědecko-výzkumné sítě CESNET. Experimenty realizované na LHC už nyní dodávají řádově desítky petabajtů za rok. Data …

Experimenty LHCb (beauty) v CERNu umožnily pozorovat tři dosud neznámé částice: nový druh pentakvarku a vůbec první pár tetrakvarků nového typu. Tetrakvarky a pentakvarky byly předpovězeny už asi před 60 lety, pozorovat se je ale podařilo až v posledních cca 20 letech s tím, jak urychlovače dokázaly pracovat při vyšších …

Existenci Higgsova bosonu pokládají fyzikové za potvrzenou od roku 2012 – tehdy byly publikovány klíčové články vycházející z výsledků v CERNu i na dalších urychlovačích. Již o rok později byla za předpověď této částice udělena Nobelova cena za fyziku. CERN, respektive lidé z projektu CMS/ATLAS, se po 10 letech od …

Vědecká skupina kolem experimentu LHCb v CERNu představila analýzy srážek částic na Velkém hadronovém urychlovači (LHC). Tyto výsledky mohou pomoci určit, zda antihmota pozorovaná ve vesmíru pochází z temné hmoty. Různá měření prováděná ve vesmíru, jako je Alpha Magnetic Spectrometer na Mezinárodní vesmírné stanici, stanovila podíl antiprotonů ve vysokoenergetických částicích …

Vědci z projektu ALICE na urychlovači LHC v CERNu poprvé přímo pozorovali tzv. mrtvý kužel (dead-cone effect), který patří k základním předpovědím teorie silné interakce. Kromě toho také získali přímý experimentální přístup k měření kvarku c (půvabný, charm) v jeho izolované podobě, tedy předtím, než ho silná interakce slepila do …

Vědci z experimentu CMS (Compact Muon Solenoid) v CERNu zveřejnili výsledky dosud nejpřesnějšího měření hmotnosti kvarku t (svrchní, top). Hmotnost nejtěžší známé elementární částice se podařilo určit s přesností na 0,22 %. Přesnost je v tomto případě důležitá, protože pomáhá testovat vnitřní konzistenci matematického popisu v rámci Standardního modelu. Hmotnost …

Atomy s antihmotou, respektive hybridní hmota, co to vůbec je? Jedná se o objekty kombinující v sobě částice a antičástice. Hybridní atom helia, který zkoumali v CERNu v rámci projektu ASACUSA, má v obalu namísto jednoho elektronu stejně tak záporně nabitý antiproton. Pokud tuhle věc navíc ponoříme do supratekutého helia, …