Archiv článků: cern

Vědci z experimentu LHCb v CERNu představili objev nové částice Tcc+. Jedná se o tetrakvark – exotický hadron obsahující dva kvarky a dva antikvarky. Je to nejdéle žijící exotická částice tohoto typu, která byla dosud objevena, a vůbec první částice, která obsahuje dva těžké kvarky a dva lehké antikvarky. „B“ …

Začátkem března 2021 ohlásil experiment TOTEM z cernského rychlovače LHC dohromady s experimentem D0 z bývalého urychlovače Tevatron v laboratoři Fermilab objev Odderonu [1] – zvláštní formy hmoty, která je tvořená stavy složenými z (alespoň) tří gluonů a která byla předpovězena před více než 50 lety. Experimentální objev na sebe …

Od objevu Higgsova bosonu v roce 2012 se fyzikové soustředí na vlastnosti této částice. Důležitá je hlavně otázka jeho hmotnosti. Dosavadní experimenty stanovily hmotnost Higgsova bosonu na 125 GeV, Standardní model však předpokládá hmotnost mnohem vyšší. Jedním z možných vysvětlení tohoto rozdílu by bylo, kdyby vedle 4 základních interakcí existovala …

Nerovnováha mezi elektrony a miony, leptokvarky a částice Z prime. Experimenty LHCb na velkém hadronovém urychlovači v CERNu posilují možnost, že existují dosud neznámé částice, s nimiž standardní model nepočítá. Samotný výsledek experimentů je založen na rozpadu kvarků b (bottom/beauty, spodní/krásný). Podle teorie by výsledkem měly být stejně často elektrony …

Standardní model stále platí. Poslední výsledky nejsou překvapením. Supersymetrické částice nebyly pozorovány. /Tento úryvek byl již na Sciencemagu publikován. Kniha nyní vychází v novém vydání, i datum publikace tohoto úuryvku bylo proto změněno na aktuální./ Nejstudovanější alternativou ve výzkumné problematice, o níž pojednává tato kniha, je teorie strun. Většina fyziků, …

ISR za 13 let svého provozu vyšlapal cestu budoucím urychlovačům. Svazky protonů se střetly vůbec poprvé 27. ledna 1971 na kruhovém urychlovači ISR ve švýcarském CERNu. Odstartovaly tak zcela novou epochu experimentální částicové fyziky. Právě srážky nabitých částic na kruhových urychlovačích přinesly během posledního půlstoletí nejdůležitější objevy v oblasti částicové …

Leptokvarky jsou hypotetické částice, které by měly propojovat kvarky a leptony. Podle standardního modelu hmotu vytvářejí dva typy částic, kvarky (z nichž se dále skládají složitější částice) a leptony. Kvarků i leptonů jsou s jejich rostoucí hmotností tři generace. Hypotetické leptokvarky by sjednocovaly kvarky a bosony, protože by mohly interagovat …

Supersymetrie je teorie rozšiřující standardní model částic tak, že pro každou částici ve standardním modelu se předpokládá existence supersymetrického partnera. Žádné supersymetrické částice jsme dosud neobjevili, ani v náznaku, takže je otázka, proč o supersymetrii vůbec uvažovat – prostě proto, že standardní model je neúplný, nezahrnuje gravitaci a ani si …

Tedy nejprve vozit v kamionu, protože zařízení má rozměry 1,9 x 0,8 x 1,6 metru a hmotnost skoro tunu. Ale další miniaturizace může být rychlá, viz jak vypadaly první notebooky. Při experimentech s antihmotou zachytávají v CERNu antiprotony v zařízení Antimatter Decelerator (zpomalovač). Jedná se o past, kterou využívají vědci …

Při anihilaci vzniká z hmoty energie, opačný proces nastává při zrození částice a antičástice z energie vakua. Ty však obvykle (pomiňme okolí černých děr) zase vzápětí anihilují. Kdy tedy z energie nevratně vzniká hmota? Na velkém hadronovém urychlovači v CERNu většinou také přeměňují hmotu na energii, maximálně tuto energii poté …